Vyměnit politiky za opice? Kam se ztrácí ženy z vysokých škol?

Jsou kvóty pro ženy v byznysu a politice potřeba? Nebo jim spíše uškodí? V debatě think-tanku Evropské hodnoty se o tom přeli vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), bývalá poslankyně Lenka Kohoutová (ODS), náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD) a ředitelka Fóra 50 % Jana Smiggels Kavková. Zejména Bělobrádek byl chvílemi hodně vytočený.

Debata se odehrála v době, kdy Evropská unie řeší směrnici o minimálně 40procentním zastoupení žen v dozorčích radách veřejně obchodovaných společností. A kdy je v legislativním procesu v Česku návrh na aspoň 30procentní podíl žen na volebních kandidátkách. Zatímco Kohoutová s Bělobrádkem vystupovali proti zavádění kvót, Jentschke Stöcklová a Smiggels Kavková se je snažily obhájit.

„Myslím, že kdybychom vyměnili část politiků za opice, vůbec nic by se nestalo. To ale neznamená, že šikanujeme ženy,“ zmínil šéf lidovců, podle kterého většímu zájmu žen o politiku přispějí například pozitivní vzory. Varoval ale před některými dámami, které v minulosti přišly do sněmovny na kandidátce Věcí veřejných.

Čtěte také: Urážíte ženy, řekl Zeman ke kvótám ČSSD

„Jsem proti kvótám a nestydím se za to. Nepotřebuji žádnou berličku, rozhodovat má vzdělání, životní zkušenosti a ne to, že mě někam má dosadit nějaký zákon. Všude je to stejné,“ zmínila Kohoutová. Podle ní norma na povinné zastoupení žen na kandidátkách naráží na ústavu a omezuje svobodnou volbu. „Co když založím stranu mužů a někdo mi bude určovat, že tam mám mít ženy? Co když ženy někdo vykroužkuje? Volič si má rozhodnout, koho chce mít za zákonodárce,“ uvedla.

Stöcklová, která má na ministerstvu v gesci sociální a rodinnou politiku, naopak kvóty podpořila. „Není možné, aby 80 procent mužské populace v politice rozhodovalo o 50 procentech ženské populace,“ prohlásila. Ženy podle ní mají v životě řadu překážek, které jim v cestě do vyšších pozic brání, ale přesto je překonávají a jsou úspěšné. „Pokud ženy jsou schopné vychovat další generaci, proč by nemohly být v řídicích funkcích různých firem?“ dotázala se.

Čtěte také: Kde vezmeme 40 % žen? bojí se už v ČSSD

„Vyvážené zastoupení mužů a žen je otázkou spravedlnosti. Ani sto let po získání volebního práva nejsou ženy zastoupeny v politice rovně,“ přidala se Kavková. „Obávat se poklesu kvality české politiky větším zastoupením žen je podle mě mylné,“ doplnila.

Jedno z témat diskuse obstaralo i zastoupení žen mezi vysokoškoláky a jejich následná absence ve vrcholových pozicích. „Zbytečně se utrácí za to, aby ženy vystudovaly. Nevím, kde se nám ženy potom ztrácí. A nevím, proč ani firmy nedokážou tento potenciál využít,“ uvedla Stöcklová. „Je určitě pravdou, že 60 procent vysokoškoláků u nás jsou ženy. Pokud se ale hlásí dámy na takové školy, které je nepřipraví na to, aby byly ve vrcholných manažerských funkcích, má to svoji logiku,“ oponoval Bělobrádek.

Čtěte také: Ženy se prosadí i bez kvót. Oceňme jejich péči o rodinu

Náměstkyně se snažila podpořit také kvóty na kandidátkách. „Ano, volič si má vybrat. Ale musí mít z čeho si vybrat. Dejme voličům možnost, ať si vyberou, jestli tam dají muže nebo ženu. Musíme jim dát ale také nabídku,“ tvrdila. Šéf lidovců přidal ale prakticky postřeh. I když ženy v jeho straně počtem převažují, na kandidátky se jim příliš nechce. „Zahráváme si se svobodou, s demokracií. Skloňuje se neustále, že volič musí dostat nabídku a musí si umět vybrat. Nabídka nesmí být taková, že nám někdo bude diktovat, kdo má na kandidátce být a jak má vypadat,“ prohlásila Kohoutová.

V závěru se řečníci shodli pouze na tom, že je nutné podpořit slaďování rodinného a pracovního života. Lepší podmínky péče o děti by pak podle nich mohly ženám cestu do politiky i do byznysu usnadnit.

Čtěte také: Pitomost a sociální inženýrství. Ženské kvóty nadzdvihly opozici