1

Český premiér naskakuje na bruselskou propagandu

Témata: , , ,

Byrokraté z Evropské komise neomylně využívají každou příležitost ke zvýšení své moci a k prohloubení integrace, kterou většina občanů Evropské unie odmítá. Proto se to nedá dělat průhledně. Musí se maskovat. Teď opět sledujeme jeden z výrazných pokusů.

Daně z příjmů lidí a firem nejsou v Unii nijak regulované. Je to zcela suverénní rozhodnutí každé země. Platí to nejen pro samotnou daňovou sazbu, ale i pro základ, z něhož se daně vypočítávají. Ten rozhoduje v mnoha případech o tom, o kolik lidé a firmy skutečně zaplatí víc, než je samotná výše daní. Jeho harmonizace je zásadním zásahem do daňové suverenity.

Řada zemí s vyššími daněmi v čele s Francií touží po omezení daňové konkurence harmonizací základu dlouhé roky. Vždycky to prodávaly pod líbivým heslem daňového dumpingu, z něhož obviňovaly nejen některé země střední Evropy, ale hlavně Irsko.

Bylo to ale neprosaditelné. U daní platí podle evropských smluv princip jednomyslnosti. Každá země má právo veta. Daňová suverenita byla pro řadu států v čele s Velkou Británií nepřekročitelnou červenou linií. Proto opakované nápady na harmonizaci vždycky mířily do zdi.

Teď je tady nová vlna, nejspíš v domnění, že Británie bude co nevidět z Unie venku.

Podvozek, na nějž se nový atak na daňovou suverenitu roubuje, je spor Evropské komise s firmou Apple. Tu Brusel tlačí, aby doplatila do irské státní kasy 13 miliard. Irská vláda se brání tím, že je to neoprávněný zásah do její daňové suverenity. Do přímých daní nemá Brusel co mluvit. A Dublin se na daňových úlevách s Applem dohodl, takže se necítí okraden, jak se mu bruselští byrokraté snaží vsugerovat. Dá se čekat ostrá právní bitva.

Té atmosféry chce rovnou Brusel využít a posílá opět do oběhu návrh na společný daňový základ. Prakticky to znamená, že ve všech zemích Evropské unie by se daně počítaly stejným stylem. Stejně by se určovalo, co je povolený náklad a co přípustné odpočty a úlevy. Země už by si mohly rozhodovat jen o sazbě.

Všechny české vlády se vždycky těmto nápadům i pod tvrdými francouzskými a bruselskými ataky bránily. Teď přichází obrat. Ministerský předseda Bohuslav Sobotka oznamuje v poněkud kryptické zprávě o boji proti daňovým únikům, že je připraven suverenitu nad přímými daněmi odevzdat. Je to průlom.

Sobotka se ho dopouští v rámci vnitropolitického střetu s Andrejem Babišem. Ten den předtím společný základ odmítl se správným argumentem, že jde o zásadní zásah do daňové suverenity.

Předseda sociální demokracie se s klesajícími preferencemi v poslední době snaží na Babiše konečně reagovat silou, což je jediný styl, jemuž majitel ANO rozumí. Bohužel při tom zapomíná rozlišovat. Daňová suverenita má podstatně vyšší hodnotu, než je jedna dílčí položka ve střetu s Babišem.

Sobotka se na tom snaží demonstrovat, že Babiš to s bojem s daňovými úniky nemyslí tak vážně, jak tvrdí, když tento nápad z Bruselu odmítá. „Návrh Evropské komise na zavedení společného základu daně z příjmů firem působících na území více členských států považuji za jeden z možných nástrojů boje proti daňovým únikům. Návrh nyní musí Česká republika především detailně analyzovat, zejména z hlediska dopadů na příjmy našeho státního rozpočtu. Rozhodně bychom jej neměli předem zamítat, jak to činí ve svém mediálním stanovisku ministr financí. Boj proti daňovým únikům je prioritou, na níž se naše koalice shodla a ze které nehodláme ustupovat. A musí se týkat nejen malých podnikatelů, ale také velkých firem, včetně těch nadnárodních,“ píše Sobotka.

Ukazuje tím, jak je úplně mimo. Buď naivně naskakuje na bruselskou propagandu, která omezení daňové suverenity vydává za boj proti daňovým únikům. To by pro bývalého ministra financí z doby, kdy jsme do Unie vstupovali, byla hodně špatná vizitka. Nebo mu přesně dochází, o co jde, ale v rámci předvolebního souboje s Babišem je tak důležitou pravomoc nad daněmi ochoten odevzdat bez jakékoliv zásadní veřejné debaty. Těžko říct, které z těch dvou vysvětlení je horší. Premiérovi zjevně chybí cit pro situaci.

 

 

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.