Komunisté chtějí od Německa válečné reparace. „Dejte mi k tomu kuchařku,“ žádá Babiš
Válečné reparace
NOVÉ
2
Premiér Andrej Babiš (ANO) žádal při čtvrtečních sněmovních interpelacích po komunistickém poslanci Jiřím Valentovi „kuchařku“, jak by měla vláda postupovat ohledně válečných reparací od Německa. Podle Valenty je ostudou české politické reprezentace, když na podle něho oprávněné a uznané odškodnění rezignuje. Jde podle poslance o 3,5 bilionu korun v nynější měně.
„Pokud, pane poslanče, máte nějakou kuchařku, jak bychom měli postupovat, experti z ministerstva zahraničí nebo spravedlnosti budou rádi, pokud nám poradíte,“ řekl Babiš. Uznal, že se Česko reparačních nároků nikdy formálně nevzdalo. Podotkl ale také, že v právně nezávazné česko-německé deklaraci z roku 1997 se ale obě strany dohodly, že křivdy patří minulosti. „V tomto duchu obě strany od té doby důsledně postupují,“ uvedl ministerský předseda.
Valenta premiérovi vzkázal, že až bude předsedou vlády, kuchařku mít bude. „To samé čekám teď od vás. Vy jste tam od toho, abyste tu kuchařku vytvořil a prosazoval v ní zájmy české společnosti,“ reagoval. Korektní sousedské vztahy mezi Českem a Německem mohou nastat podle Valenty až po vyrovnání pohledávek. „Až potom může být udělána tlustá čára za temnou minulostí,“ zdůraznil.
Objem reparací byl po druhé světové válce vyčíslen na 306 miliard korun v tehdejší měně. Německo uhradilo 230 milionů korun, což Valenta označil za směšné.
Debata o Valentově písemné interpelaci na Babiše ohledně reparací z loňského září se na plénum dostala kvůli tomu, že poslanec s premiérovou odpovědí nesouhlasil. „Případné rozhodnutí vymáhat válečné reparace bychom nepovažovali za šťastné, protože by mohlo dojít k výraznému narušení klimatu vzájemné důvěry v Evropě,“ uvedl v ní předseda vlády. Napsal také, že poválečné uspořádání Evropy má velkou hodnotu a nemělo by být zpochybňováno.
Valenta v závěru diskuse neuspěl s návrhem, aby Sněmovna s Babišovou odpovědí nesouhlasila, a premiér by tak musel vypracovat novou. Podpořila jej prakticky pouze část poslanců vlastní strany a část poslanců SPD, celkem 18 ze 103 přítomných.
