Rychlejší výstavba? Nový stavební zákon má zkrátit povolování na 1 rok
Neúnosně dlouhé stavby
NOVÉ
ilustrační foto: Shutterstock
Nový stavební zákon by měl zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Počítá s tím návrh nového stavebního zákona, který by měl platit od roku 2021. Návrh dál počítá s tím, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu. Stavbu nepůjde povolit dodatečně.
V návrhu zákona ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvádí, že po jeho přijetí jsou kvůli zkrácenému povolování očekávány přínosy 6,88 miliardy korun ročně. „Očekáváme zkrácení povolovacího řízení na jeden rok, včetně případného přezkumu i soudních řízení. Oproti současnému průměru to znamená úsporu 4,4 roku odpovídající 30,3 miliardy korun,“ uvádí ministerstvo. Odhad vychází z roční hodnoty stavebních záměrů za 88 miliard korun, podle MMR je „velmi konzervativní“.
Současné trojstupňové řízení, které zahrnuje EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí), územní rozhodnutí a stavební povolení, se má sloučit do jednoho. Podle MMR ovšem musí jít skutečně o jedno řízení, kdy se veškeré kroky dějí zároveň. „Nesmí jít o kumulaci všech dosud samostatných řízení do formálně jednotného procesu, ve kterém by i nadále vznikala jednotlivá samostatná stanoviska a fakticky by v něm jedno řízení navazovalo na druhé,“ upozornilo MMR.
Nový stavební zákon také sjednocuje kompetence pod nově vytvořený Nejvyšší stavební úřad, který bude podřízeným orgánem MMR. Nyní stavební řízení spadá pod devět ministerstev. Nejvyšší stavební úřad bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou v dnešních obcích s rozšířenou působností.
Důležité bude podle MMR i zavedení takzvané fikce souhlasu. To znamená, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude se jeho stanovisko považovat za kladně vyřízené. U nepovolených staveb, v jejichž případě nebylo vůbec vydáno rozhodnutí o povolení stavby, nebude možné dodatečně stavbu povolit. Rovnou bude vydáno rozhodnutí o odstranění stavby.
Zákon má rovněž za cíl postupnou elektronizaci stavební agendy a ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště. Do něj budou mít přístup stavební úřady i dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi.
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) odeslalo MMR na konci ledna věcný záměr zákona do připomínkového řízení. Jednotlivá ministerstva a úřady mají na připomínky čas do konce února. „Věcný záměr by měl být poté odeslán v březnu na vládu. Následné paragafové znění v prosinci dostane Sněmovna. S platností nového zákona počítáme již od ledna 2021,“ sdělila Dostálová ČTK.
Poslední stavební zákon nabyl účinnost roku 2007. Od té doby byl více než dvacetkrát novelizován. „České stavební právo dospělo do stavu, ve kterém už nestačí pouhá další novelizace. V posledních letech jsme mohli sledovat hned několik takzvaně velkých a současně ambiciózních novel stavebního zákona a souvisejících předpisů. Ty však nedosáhly v dostatečné míře zamýšlených cílů,“ píše MMR.
Podle posledních údajů Světové banky je Česko v délce povolování staveb na 156. místě ze 190 porovnávaných zemí.
