Matěj Stropnický a Syriza vysokoškoláky nespasí. Naopak
1
V posledních měsících či letech po celém světě zažíváme nebývalý vzestup krajní levice. Syriza ovládla Řecko, Jeremy Corbyn ovládl britské Labouristy, Bernie Sanders ovládl více než 20 států v prezidentských primárkách americké Demokratické strany. Matěj Stropnický ovládl Stranu zelených.
Nedávno český internet obletěla výměna názorů mezi studentkou Terezou Sladkovskou ze Svobodných a zmíněným krajně levicovým předsedou.
Tereza říká, ať politici neberou studentům šanci pracovat o víkendech. Matěj odpovídá cosi o sebezotročování a končí neuvěřitelnou větou: „Vy máte volat, že odmítáte při studiu pracovat a že na to studium chcete od státu podmínky.“
Výměna poukazuje na obrovské problémy, které vysokoškolské studium často působí mladým lidem místo toho, aby jim v něčem pomohlo.
Ukazuje i na to, jakým laciným populismem se krajní levice snaží mladé lidi a studenty oslovit – jediný problém je, že stát vám nevytváří podmínky, na které máte právo. Pokud se však mladí lidé touto rétorikou nechají obalamutit a stát skutečně začne dělat, po čem mají podle Stropnického volat, nic se tím nevyřeší. Problémy mladých lidí s vysokoškolským vzděláním by se jen prohloubily.
Náklady školy zadarmo
Maturanti mají dnes na výběr nepřeberné množství veřejných škol, za jejichž studium se nic neplatí. Pokud tedy člověk stihne bakalářské studium absolvovat za čtyři roky.
A právě zde leží první kámen úrazu. Pokud je studium „zadarmo“, zákonitě to vede k tomu, že jeho náklady maturant nemusí brát v potaz.
Pokud se tedy maturant rozhoduje, zda jít studovat vysokou školu a který obor si vybrat, v mnoha případech se rozhodne jinak, než kdyby za studium musel platit. To je fatální chyba.
Studovat, nestudovat, studovat něco jiného – nemohu se správně rozhodnout, nemohu-li započítat náklady studia. Vyberu si školu a obor, které bych si nevybral, pokud bych za ně měl platit. Nedostatečně zvážím, jak velký přínos pro mě bude mít.
Studenti tedy často studují obory, které jim příliš nepomáhají v budoucím uplatnění. Ať už proto, že po lidech se znalostmi takového oboru není poptávka, nebo proto, že jim škola pro jejich obor nedala takové kompetence, aby se mu mohli dále věnovat.
Nicméně pokud studenti při studiu nějakým způsobem pracují, může to v budoucnosti důsledky špatné volby zmírnit nebo úplně eliminovat (stejně tak to může zvýšit pozitivní důsledky, pokud zvolil dobře).
A tady přichází ke slovu krajní levice.
Krajní levice – falešný mesiáš
Vzpomínám si na reportáže z Řecka před volbami, které vyhrála neokomunistická Syriza. Země byla zpustošena desetiletími levicového populismu v podání socialistické PASOK i konzervativní Nové demokracie.
V jedné z reportáží se hovořilo o mladém absolventovi sociologie, který nemohl nalézt důstojné zaměstnání. Volil Syrizu, aby stát konečně vytvořil podmínky. Do problémů se dostal kvůli špatnému rozhodnutí, které by neudělal, pokud by škola nebyla „zadarmo“. Rozhodl se hlasovat pro stranu, která mu namluvila, že za to může „neoliberalismus“.
Podobně Stropnický chce, aby studentům byly vytvořeny takové podmínky, aby se mohli věnovat jen studiu (nebo spíše studentskému životu?) a za celé studium vůbec nemuseli přijít do styku s prací. Vyřešilo by to některý z uvedených problémů?
Samozřejmě, že ne! Naopak, mladý člověk by po absolvování studia byl ještě ve větším srabu než dnes. Měl by za sebou jen více nebo méně úspěšné studium. Nic dalšího by si do životopisu napsat nemohl.
Problém začíná už na střední škole
Ale vraťme se na začátek. Za problémy mladých lidí s vysokoškolským vzděláním nemůže jen to, že je škola „zadarmo“.
Problém začíná už na středních školách.
Na gymnáziu většina vyučujících vytváří mylný dojem, že vysoká škola je středem světa. O nic jiného nejde. Zvládnout maturitu, zvládnout přijímací zkoušky a úspěšně absolvovat vysokou školu. A pak?
Pak si vás možná vyhlédne nějaký novinář, aby vaše zkušenosti zahrnul do článku s názvem „Ani diplom k dobré práci mnohdy nestačí“. Což pro vás bude velký objev.
Nikdo středoškolákům neřekne – dobře volte, která škola pro váš budoucí život bude největším přínosem (případně zda vůbec nějaká bude přínosem), po několika letech studia už bude pozdě. A nezapomeňte, že není nejlepší nápad trávit tři roky nebo pět let pouze mezi školou a kolejí.
Řešení
Studenti by skutečně měli chtít, aby se vytvořily vhodné podmínky pro studium a pro budoucnost mladých lidí obecně. Neměly by však pocházet z kuchařky Syrizy a Matěje Stropnického.
Studenti potřebují ještě před absolvováním střední školy ujasnit, co vlastně chtějí. Střední školy by měly své studenty více připravovat na to, jak to doopravdy chodí. To rozhodně neznamená každého studenta automaticky zrazovat od oboru, o němž si myslím, že nemá perspektivu. Spíše klást otázky a nechávat jim prostor pro informované rozhodnutí.
Druhou částí řešení je, že studium nemůže být „zadarmo“, protože to studentům brání ve skutečně informované volbě. Ačkoliv je to nepopulární, školné na vysokých školách je správnou cestou.
