Bakala na Ostravsku do poslední kačky. Chucpe

Nepředstavitelné se stalo chucpem. Zdeněk Bakala a jeho společník Peter Kadas se odhodlali k činu, pro jehož název ministr hospodářství Jan Mládek sáhl do jidiš. Pánové na burze v Amsterdamu nabídli emise akcií společnosti RPG Property (no, byty). To znamená, že prodávají oněch zhruba 40 tisíc bytů, které stát i s nájemníky v roce 2004 přihodil k Ostravsko-karvinským dolům jako by mimochodem, a protože se asi u toho necítil dvakrát úžasně, ve smlouvě aspoň byla stanovena podmínka, že až ty byty majitel jednou bude prodávat, získají předkupní právo za zvýhodněnou cenu nájemníci (sdružení nájemníků na svých stránkách uvádí i článek neveřejné smlouvy, v němž ta podmínka je: 7.6 d). A dokonce i kdyby si vymýšleli, přichází Bakala o čest, neboť se ke stejnému závazku po nákupu přihlásil i veřejně.

Bakala a Kadas by podle prvních odhadů mohli z emisí v Amsterdamu získat asi sedm miliard korun. Bylo by to poslední podojení kraje, díky němuž se Bakala stal multimiliardářem.

Je známo, že z majetku, k němuž tehdy na Ostravsku nečekaně přišel (důležitou okolností byl růst ceny uhlí na světových trzích, ten v roce 2004 nepředpokládala ani vláda, ani Bakala), se stal mecenášem tzv. občanské společnosti. Ta občanská společnost žije především v Praze. Jsme tu svědky klasického přesunu bohatství z jedné, chudší části světa do jiné, bohatší.

Když si lidé v jednom koutu světa myslí, že v jiném se žije na jejich úkor, napadají je různé nápady. Tichomořská Mikronésie před časem požádala o účast v přeshraničním posouzení dopadů Prunéřova na životní prostředí. Případ je z roku 2009, kdy vrcholila kampaň bojovníků proti tzv. globální změně, a kdy hlavní „znečišťovatelé“ planety dostávali přiděleny své osobní „oběti“. Byl to pokus zelených organizací ukázat lidstvu, že v dnešním propojeném světě všechno souvisí se vším a že náš životní styl může mít nedobré dopady na nečekaných místech planety. Proč dnes zelené organizace nepřidělují jednotlivým beneficientům velkorysého Bakaly z Prahy jednotlivé nájemníky na Ostravsku k „adopci“? To by mohlo být tiskových zpráv. Ale nic takového samozřejmě nenastane. O mravnosti v Bakalově nákupu OKD šlo aspoň nějak diskutovat, vyvedením bytů na burzu provedl cosi, co je bez debat za čárou. Ten člověk už v České republice zřejmě široký společenský život neplánuje.

Byty OKD představují nepominutelný příspěvek do debaty, jestli se má stát dívat kapitálu, jemuž něco prodává (či rozdává), na původ, jestli ho má zajímat, zda je zahraniční nebo domácí. Užitečnější by byla schopnost měřit, jak důležitá pro kupce bude společenská prestiž v dané zemi. V našem případě byla důležitější pro paní Bakalovou, pardon, paní Bakala. A podle toho to dnes dopadá.