Spor o digitalizaci. Jak moc mohou filmaři do díla zasahovat?

Digitalizace je bezesporu nejkontroverznějším tématem současné české kinematografie. Mezi odborníky, kteří mají připravit metodiku, jak správně staré filmy digitalizovat, vznikl spor o to, nakolik mají do procesu zasahovat samotní filmaři.

„Tvůrci často mají tendence film ještě dotvářet a digitální technologie jim k tomu nabízejí širokou škálu možností,“ říká filmová historička a bývalá ředitelka sekce audiovizuálních sbírek Národního filmového archivu Anna Batistová. Tvrdí to v ukázce z filmu Ostře sledovaná digitalizace režiséra Adama Oľhy, který dnes večer zahájí na ČT Art cyklus Arzenál / Filmy, jak je neznáte.

Kameramani, kteří jsou nejviditelnější a nejhlasitějšími oponenty vědců z NFA a na FAMU připravují vlastní metodiku, nedávno vydali knihu Živý film: Digitalizace metodou DRA. Státní fond kinematografie v ostrém prohlášení zveřejněném tento týden, uvádí, že kniha „nemůže být považována za odbornou práci postavenou na seriózním výzkumu“.

Dokumentární film Ostře sledovaná digitalizace nabízí pohled do zákulisí převodu snímků z filmových pásů na datové nosiče, které mohou být promítány na velké plátně. Uvidíte v něm, jak práce probíhá a dozvíte se názory jednotlivých aktérů.

Celý osmidílný cyklus Arzenál je originálním pohledem na české filmové dědictví i péči o něj. Zabývá se dále například manipulací a lží v propagandistických nacistických filmech, poutavým amatérským filmem, či současným fenoménem Československé filmové databáze.

Své vize budoucnosti, analýzy současnosti i historické vhledy poskytli přední domácí filmoví historici, teoretici, sociologové, filozofové, ale i osobnosti světového formátu jako nejcitovanější filmový historik současnosti David Bordwell, rakouská legenda filmové avantgardy Peter Kubelka nebo autor kultovních filmů Anima Mundi či Koyaanisqatsi Godfrey Reggio.

Režiséry tohoto projektu jsou Lucie Králová, Adam Olha, Martin Řezníček, Martin Švoma a Radim Procházka. Na vizuální koncepci, která hledá nové cesty jak pracovat s archivním materiálem a projekcemi, se podílí scénograf, režisér a lightdesignér Jan Komárek.