Zabetonujeme si celé Česko? Denně zmizí půda jako tři Václaváky

Z České republiky každý den zmizí více než 13 hektarů půdy, což je plocha velká přibližně jako tři Václavská náměstí. Největší část zmizí kvůli těžbě nerostů, na další půdě vyrostou nové silnice, velkosklady, továrny nebo rodinné domy. Ministerstvo životního prostředí teď chce změnit systém poplatků za vymění pozemků ze zemědělského půdního fondu. Podle kritiků to ale vybetonovávání země spíše urychlí. Ministerstvo to odmítá.

Úřad ministra Richarda Brabce (ANO) připravil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která podle něho lépe ochrání pozemky před betonovou zástavbou a další likvidací. Ministerstvo životního prostředí před pár lety spočítalo, že jen v letech 2000 až 2006 se vybetonovala krajina o rozloze 36 tisíc fotbalových hřišť.

Více betonu v krajině například zhoršuje následky povodní. Voda se nemá kam vsáknout a teče do měst a vesnic.

Návrh novely vychází z předlohy, kterou připravila ještě Rusnokova vláda. Oproti ní ale ruší například výjimku z plateb pro nové silnice nebo pro stavby v průmyslových zónách, které čekaly na schválení Evropskou komisí. Naopak se od poplatků osvobozují třeba cyklostezky a zavádí další opatření, které mají směřovat novou zástavbu mimo nejcennější půdu.

Začne se znovu betonovat?

Zároveň se i snižují celkové sazby pro vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Snížení poplatků za zábor půdy ale podle Daniela Vondrouše z asociace nevládních organizací Zelený kruh naopak povede k většímu záboru půdy, který v posledních letech mírně klesal.

„To, že se poplatky plošně sníží, je špatné,“ uvedl pro ECHO24.cz Vondrouš. Upozornil, že se tento problém týká především cenné půdy okolo velkých měst, kde například vznikají obří velkosklady. Ministerstvo životního prostředí je ale přesvědčeno, že půda může být chráněná, i když se poplatky sníží.

„Ačkoliv se odvody za vynětí půdy snižují, jsme přesvědčeni, že ochrana té nejcennější zemědělské půdy může zůstat zachována. Například ochrana půdy v chráněných oblastech je zajištěna i dalšími mechanismy,“ uvedl náměstek ministra pro ochranu přírody Vladimír Dolejský.

Dodal, že jeho úřad chce jednat s ministerstvem pro místní rozvoj i kraji na nové metodice ochrany půdního fondu. „Aby v rámci územního plánování nedocházelo k nadbytečnému znehodnocování zemědělské půdy tam, kde existují jiné možnosti využití stávajících ploch zejména pro průmyslovou zástavbu,“ poznamenal Dolejský.

Na Slovensku metr za 20 euro

Ministerstvo uvedlo, že nová výše poplatků by se měla srovnat s okolními státy. Například na Slovensku se za vynětní půdy nejvyšší kategorie účtuje 20 euro za metr čtvereční. Ministerstvo by chtělo směřovat výstavbu na méně kvalitní půdy, kde se naopak počítá s mírným nárůstem poplatků.

Úřady naposledy upravovaly výši poplatků v roce 2011, kdy cena razantně stoupla. „Cílem bylo doslova odradit investory od zabírání zemědělské půdy u nás, a to zejména ve vztahu k masivní výstavbě fotovoltaických elektráren v roce 2009. Ta doba pominula a my se můžeme vrátit k racionální úpravě odvodů, která ležela na ministerstvu už před rokem 2010, ale nebyla nikdy přijata,“ řekl náměstek ministra pro legislativu Vladimír Mana.

Jenže v roce 2011 se už žádné velké fotovoltaické parky prakticky nestavěly, to se dělo v letech 2009 a 2010.

„Odvody jsou účinným ekonomickým nástrojem. Ale nemohou být jediným nástrojem pro ochranu zemědělského půdního fondu,“ obhajuje snižování poplatků náměstek Mana, podle něhož má být hlavním klíčem především územní plánování.

Nejvíce půdy ukousne těžba surovin

Ročně v České republice ubude zhruba 5 tisíc hektarů orné půdy, což je pro lepší představu plocha srovnatelná s 1,2 tisíce Václavských náměstí (které měří něco přes 4 hektary). Většina půdy zmizí pod těžebními stroji.

„Státní surovinová politika, jejíž aktualizaci připravuje ministerstvo průmyslu, musí do budoucna určit směr využívání nerostných surovin, kterým se republika bude ubírat, protože jednoznačně ovlivňuje úbytek orné půdy,“ poznamenal náměstek Dolejský.