Země se dohodly. Chtějí udržet oteplování k 1,5 stupni
Klimatický summit
AKTUALIZOVÁNO
Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Dohoda, která má po ratifikaci od roku 2020 nahradit kjótský protokol, je výsledkem jednání pařížské konference OSN o ochraně klimatu. Zástupci 196 zemí text po odkladech schválili v sobotu večer.
„Nevidím žádné námitky. Dohoda je přijata,“ prohlásil v sobotu v půl osmé večer francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Jeho oznámení o konsensuálním přijetí textu bylo v jednacím sále na pařížském výstavišti Le Bourget přivítáno bouřlivým potleskem. Klimatická konference OSN začala ve francouzské metropoli v závěru listopadu a původně měla skončit už tento pátek.
Na dohodě se shodli zástupci 196 delegací po dnech a nocích intenzivního vyjednávání. Detaily se řešily i v sobotu, kdy byly na poslední chvíli upravovány podrobnosti v poslední verzi kompromisního návrhu. Jeho schválení se tak proti plánu zpozdilo o několik hodin.
Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.
Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadala konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. Počítá se s ní ale dál s tím, že jde o spodní hranici.
Výsledný kompromis pařížské dohody je tak výsledkem jednání mezi státy, které trvaly na co nejambicióznější podobě dokumentu, a těmi, které – jako Čína či Indie – chtěly méně tvrdé podmínky.
Delegáti o dohodě, která by po roce 2020 měla nahradit kjótský protokol, jednali v Paříži od konce listopadu. Konference měla původně skončit už v pátek, nad několika verzemi závěrečného textu se ale vyjednávalo déle než byl původní plán. Podle Fabiuse se do finálního návrhu podařilo zapracovat i prvky, u nichž se původně myslelo, že se to nepodaří.
Světoví vůdci uzavření pařížské dohody o klimatu označují za klíčový krok ve snaze o zachování udržitelného životního prostředí. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová ujednání považuje za zlom; nyní je podle ní důležité stanovit cenu za uhlík, který je součástí skleníkových plynů. Americký prezident Barack Obama dohodu považuje za obrovskou.
„Pařížská dohoda je zlomovým krokem vpřed při řešení výzvy, kterou představuje celosvětová změna klimatu,“ uvedla Lagardeová. „Vlády nyní musí přistoupit od slov k akcím,“ prohlásila s tím, že nyní je klíčové stanovit cenu za uhlík a učinit to teď.
„Poplatky za emise z fosilních paliv budou tím potřebným stimulem pro nízkouhlíkové investice,“ dodala šéfka MMF. Tyto peníze podle ní budou navíc dodatečným příjmem k podpoře chudých, ke snížení dluhů či ke zmenšení daňového zatížení domácností a podniků.
„Je to ohromné: Takřka každá země světa právě podepsala pařížskou klimatickou dohodu,“ napsal na twitteru americký prezident Obama s tím, že k výsledku přispěla i americká diplomacie.
Přijetí pařížské dohody považuje český premiér Bohuslav Sobotka za historický moment. Podle Sobotky je nutné zabránit tomu, aby změny klimatu negativně ovlivňovaly život příštích generací. Upozornil na to, že nová dohoda ne ve všech ohledech odpovídá původní představě Česka. Jde například o ambicióznost závazků smluvních stran v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. „Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tento historický kompromis, který je povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám,“ dodal.
Jako příliš slabý a nekompromisní už ale text dopředu odmítli demonstranti, kteří se sešli v centru Paříže. Připravený dokument ale částečně ocenili zástupci mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Její ředitel Kumi Naidoo upozornil na deklarovanou snahu udržet do konce století globální oteplování pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže půldruhému stupni. Podle něj to znamená, že se do historie odebere „průmysl fosilních paliv“.
