Válčit s ruskou propagandou nemá smysl, rozhodli se v Lotyšsku

Po dvou letech informační války dospěli v Lotyšsku k závěru, že válčit s ruskou propagandou nemá smysl. Odborníci i politici se domnívají, že boj o smýšlení lotyšských Rusů nevedl k žádoucím výsledkům.

Podle Centra bezpečnosti a strategických výzkumů Lotyšské národní akademie obrany (jediná vysoká vojenská škola v zemi) cítí většina ruskojazyčných Lotyšů sounáležitost s Ruskem i se Sovětským svazem. Vměšování Moskvy považují za nevyhnutelné pro řešení problémů utlačovaných Rusů žijících mimo Ruskou federaci a domnívají se, že se v Lotyšsku rodí fašismus a že jsou diskriminováni kvůli neznalosti úředního jazyka.

Bojovat s něčím takovým nemá smysl, tvrdí poslanec a předseda branného výboru parlamentu Ainars Latkovskis. „Nevěřím, že je jednoduché bojovat za smýšlení lidí. Rusko to dělá jako v sovětských dobách. Ale v demokratických zemích je velice těžké vymývat mozky. Soudím, že situace se změní až za několik generací,“ citovala jej ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC.

Na začátku ukrajinské krize před dvěma lety mluvili lotyšští politici o přímé souvislosti mezi vojenskou zranitelností Lotyšska vůči Rusku a vysokým počtem rusky mluvících obyvatel země. Lotyšské bezpečnostní složky otevřeně varovaly před ohrožením národní bezpečnosti ruskými médii a vybízely k omezení „podvratného“ ruského vysílání a k rozvoji vlastního vysílání v ruštině. Mluvilo se o tom, že místní Rusové sledují ruskou televizi, nechávají se ovlivnit ruskou propagandou a v případě, že by se v Lotyšsku hypoteticky opakoval krymský scénář, přidali by se na stranu „zelených mužíčků“ (ruských vojáků ze speciálních jednotek – pozn. ČTK). Tyto obavy byly argumentem i při volání po zřízení základny NATO v Lotyšsku.

Lotyšské úřady od té doby pozastavily vysílání ruské televize RTR-Rossija, zavřely portál ru.sputniknews.lv, vyčlenily miliony na ruské vysílání v lotyšské televizi a rovněž přijaly řadu opatření, sloužících k boji s hrozbou hybridní války. Podobné postupy se uplatňovaly i v ostatních pobaltských republikách.

Po dvou letech, kdy NATO rozhodlo o stálém rozmístění svých jednotek ve východní Evropě, se však s ruskou propagandou už skoro nikomu bojovat nechce – je to totiž drahé, neefektivní a bezúčelné.

Podle průzkumu společnosti TNS klesla sledovanost ruského vysílání lotyšské televize z 2,7 na dvě procenta.

Ukazuje se, že i po dvou letech bojů s kremelskou propagandou se většinová část ruskojazyčného obyvatelstva Lotyšska stále přiklání na ruskou stranu, a to nejen pokud jde o ukrajinský konflikt, ale i co se týče vnímání vlastního postavení v Lotyšsku. K takovým výsledkům dospěli při zkoumání možné destabilizace společnosti výzkumníci z Akademie obrany.

Ovlivňovat lidi, kteří již předem souhlasí s tím, co se říká v ruské televizi, je velmi jednoduché, jsou přesvědčeni experti z Akademie obrany.

Redaktorka výzkumu Ieva Berzinová tvrdí, že v dlouhodobé perspektivě sice tato polarizace názorů prohlubuje mezeru ve společnosti, nemá ale žádný vztah k posílení vojsk NATO. Lotyšsko se totiž ozbrojuje na obranu proti Rusku, ne kvůli přítomnosti Rusů v zemi.

„Problém spočívá v tom, že není jasné, jak postupovat politicky, jestliže lidé vidí svět různými pohledy. Je jasné, že jedna strana bude souhlasit, zatímco ta druhá ne. To může v případě psychologického nátlaku za hypotetické krize znesnadňovat možnosti obrany,“ říká Berzinová.

Čtěte více: Rusko nelze démonizovat, ale musíme na ně být tvrdí