Agresivní kampaň kolem konvoje probouzí Čechy
Češi by měli podpořit Pobaltí
Původně mohlo jít jen o nevinnou vyjížďku po tuzemských silnicích. Spojené státy americké poslaly do Pobaltí tři tisíce vojáků s tanky Abrams, bojovými transportéry Bradley a pancéřovanými vozidly Humvee na tříměsíční cvičení. Pět set vojáků se během víkendu vrací na svou domovskou základnu v bavorském Vilsecku a cestu si zkrátí přes Českou republiku. Řečeno slovy ministra obrany Martina Stropnického, jako členové NATO jsme „nic menšího nemohli udělat“, než jim umožnit průjezd.
Nakonec ovšem průjezd amerických vojáků nezpůsobí nic menšího, než že probudí Čechy do světa, kterému se říká zahraniční politika. Po neblahých zkušenostech minulého století chápou Češi politiku jako čistě domácí záležitost. Odpovědnost za vztahy mezi státy necítíme, předali jsme ji nadnárodním organizacím Evropské unie a Severoatlantické aliance a náš zájem o dění v zahraničí končí tím, že Evropu i Alianci čas od času zkritizujeme.
Sázka na strach
Češi si ani nemuseli všimnout, že se zahraniční politika zhmotní v průjezdu tří konvojů, které zamíří každý zvlášť z Ostravy, Náchoda a Harrachova směrem k Praze a pak společně dál na Plzeň a Norimberk. Bylo jim to však důrazně připomenuto v médiích, které se staly prostorem proruské propagandy a pomýlených pacifistů a jež proti průjezdu americké kolony dramaticky protestují.
Ve skutečnosti přejezd transportérů neodsuzuje žádná významnější část české společnosti. K protestům se hlásí jediná parlamentní strana, navíc jde o KSČM, od které se to – vzhledem k její nostalgické členské základně – čeká. Z politiků se kriticky vyjádřil už jen Tomio Okamura, který dnes nereprezentuje ani hnutí, jež kdysi založil. Pár sociálnědemokratických hejtmanů a radních vyjádřilo obavy, že konvoje poničí silnice a zpomalí provoz. Pokud má člověk věřit plakátům, pak se protestů kromě komunistů zúčastní ještě nestabilní skupinky levicových radikálů Iniciativa Ne základnám, Hnutí za přímou demokracii, Stop církevním restitucím či Studenti proti rasismu a stejně nevýznamní radikálové na pravici s názvy jako Národní demokracie nebo Protiproud.
Čtěte také: Za rajčata proti konvoji hrozí Čechům vězení, píše kremelský web
Tanky? Ne, děkuji! Rusové mlží o českém ‚vítání‘ konvoje
Přesto širší veřejnost zaujal agresivní styl kampaně. Nejde totiž jen o typické kverulanty, kteří si předem stěžují, že pomalé kolony „naštvou řidiče“, jde o snahu vzbudit ve společnosti obavy a spojit je s americkými manévry. Vzorem je server Aeronet, který již měsíce funguje jako nástroj masivní ruské propagandy. Srovnává přejezd pěti stovek spojeneckých vojáků se „sovětským defilé“ v roce 1968 a obsazení Česka německým wehrmachtem v roce 1939.
Celý rozsáhlý text Petra Holuba čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo.
Co dále najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo:
O čem se nesmí mluvit? Zastírání pravdy a omezení prostoru pro „nevhodné“ názory ohrožují společnost. Čtěte hlavní téma Renesance politické korektnosti.
Na text Martina Weisse navazuje Salon, ve kterém s Danielem Kaiserem diskutovali o projevech politické korektnosti v Česku dlouholetý ředitel Národní galerie Milan Knížák, náměstkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková a bývalý tajemník vlády pro romskou komunitu Roman Krištof.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se možná v kauze firmy Excalibur Army dostane na tenký ekonomický led. Jak policie dokáže, že jim armáda prodávala vojenskou techniku pod cenou? Více Daniel Kaiser v textu Excalibur. Když plukovník zatýká generála.
Petr Holub upozorňuje v Případu ústeckých drtičů ledvinových kamenů na prohraný boj, který Brusel i přes zpřísnění zákonů vede s českými specialisty na dotační podvody. Firmy se je totiž za přihlížení úřadů naučily rychle obcházet.
„Máme dnes problém rozlišit, co je opravdu důležité a co nikoli,“ říká psycholog Cyril Höschl v rozhovoru s Vladimírem Ševelou. Mimo jiné mluvili také o ztrátě řádu ve společnosti, tělesných trestech nebo dezinformačních základnách na velvyslanectvích.