Jízda na tenké hraně
Fejeton
Evropský summit svolaný na tento čtvrtek je zatím poslední akcí, která má "deeskalovat" situaci na Ukrajině – tak její smysl vyložil na twitteru evropský prezident Herman Van Rompuy.
Deeskalace se stala jedním z nejfrekventovanějších termínů v západní reakci na ruskou invazi Krymu. Tak frekventovaným a tak konsensuálním, že se zpravidla ani nepovažuje za nutné upřesňovat, která ze stran má deeskalovat. Asi obě. S tím dobře ladí další obsedantní téma mnohých expertních komentářů posledních dnů: hlavně aby Ukrajina zachovala zdrženlivost. To je na první pohled rozumný požadavek. Gruzínský prezident v roce 2008 nezachoval zdrženlivost, nechal se vyprovokovat tím, že Rusko pravidelně ostřelovalo gruzínské území, a podívejte se, jak dopadl. Rusko anektovalo Abcházii a Osetii. Zatímco Ukrajina se nenechá vyprovokovat, takže... Rusko anektuje Krym.
- ukjrajina není omyl
Anebo snad něco v reakci Západu slibuje, že Rusko se z Krymu zase stáhne? Obávám se, že na pořadu dne je otázka zcela jiná: Jestliže ruské jednotky potáhnou "normalizovat situaci" a "chránit své občany" i dál na Ukrajinu, k čemuž si Putin nechal udělit mandát od Dumy, zbude Ukrajině něco jiného než neprovokovat a deeskalovat? Měly by demokratické mocnosti Západu jinou radu třeba pro Polsko, kdyby se ruské jednotky zastavily až na jeho hranicích?
