Indická farmářka se zabila. Vyděsilo ji zrušení bankovek
BOJ PROTI KORUPCI
NOVÉ
Kritika i chvála se v Indii snáší na překvapivé rozhodnutí s okamžitou platností zrušit bankovky s nejvyšší nominální hodnotou 500 a 1000 rupií (asi 180 a 360 korun). Opatření, týkající se 24 miliard bankovek, má podle premiéra Naréndry Módího pomoci v boji proti korupci, daňovým únikům a stínové ekonomice. Přináší však mnoha lidem i mnoho praktických potíží – a i první tragédii.
Na jihu země pětapadesátiletá farmářka podle policie spáchala sebevraždu v domnění, že se ocitla na mizině. Minulý měsíc totiž prodala pole za 5,5 milionu rupií (asi dva miliony Kč) a platbu v hotovosti přijala právě v bankovkách o nominálu 500 a 1000 rupií. Chtěla je utratit na léčení manžela a na nákup jiného pozemku. „Příbuzní řekli, že zpanikařila, když se dozvěděla o zrušení platnosti bankovek, a oběsila se,“ řekl agentuře AFP policejní mluvčí.
Mnoho Indů v odlehlých venkovských oblastech nemá peníze v bankách, které se zde nevyskytují, ale doma v hotovosti. Činí tak i proto, aby se vyhnuli placení daní. Po premiérově oznámení stamiliony Indů – země má 1,25 miliardy obyvatel – pocítily, že jim chybí peníze i na běžné nákupy. V Indii se totiž 90 procent transakcí odehrává v hotovosti. Řidiči rikš a taxíků odmítají brát zákazníky, kteří by chtěli platit nyní neplatnými bankovkami.
„Způsobí vám to jisté těžkosti,“ připustil premiér Módí o šokujícím opatření v televizním projevu. „Pojďme tyto potíže ignorovat,“ dodal.
Lidé, kteří vlastní od nynějška neplatné bankovky, si je smějí uložit na bankovních a spořících účtech do konce letošního roku. Ovšem každý, kdo se pokusí uložit velkou sumu peněz, se stane terčem daňových úřadů. Před bankami, které byly 24 hodin zavřené, od čtvrtečního rána stojí fronty zájemců, kteří si přejí získat hotovost v menších či nových bankovkách.
„Má hlavní starost je, že bych rád věděl, jak přečkám příští dny, když většina lidí nemá drobné, ani nové bankovky,“ řekl AFP pouliční prodavač novin, stojící v řadě před jedním z finančních ústavů v Dillí. „Co dělají? Proč ještě neotevřeli? Čekáme tu už dvě hodiny, abychom si vyměnili peníze,“ láteřil před televizní kamerou klient čekající před bankou Modinagar na severu země.
„Musel jsem se vrátit z velbloudího trhu. Nebrali karty“
„Musel jsem se vrátit z velbloudího trhu v Rádžastánu, protože se tam nedá platit kartou a neměl jsem sebou dost peněz v menších bankovkách,“ svěřil se argentinský turista. Podobné potíže zažívají i návštěvníci z dalších zemí, včetně Česka a Slovenska.
Ale zásobit novými bankovkami všechny banky a bankomaty v obrovské zemi, od úpatí Himaláje po Andamanské ostrovy, je podle expertů hotová noční můra.
Módí svým tahem podle médií ukazuje odhodlání bojovat proti korupci. Navíc plán, o kterém podle médií byli informováni jen ministr financí a guvernér centrální banky a pár premiérových nejbližších poradců, se podařilo utajit až do poslední minuty. Ostatní členové vlády se o novince dozvěděli těsně před premiérovým vystoupením v televizi.
„Kdyby tajemství prasklo, lidi by investovali do neoficiálních platebních systémů, do zlata či nemovitostí, čímž by problém černých peněz ještě zhoršili,“ řekl analytik Paras Savla.
Indickou ekonomiku dlouhodobě poškozuje kultura takzvaných černých peněz, kdy podnikatelé používají hotovost, aby se vyhnuli placení daní. Policejní zátahy v sídlech zkorumpovaných politiků či podnikatelů často končí objevením štosů rupií, které zaplňují desítky krabic.
Módiho krok si pochvalují také oficiální dovozci zlata, které o podíl na trhu připravovali pašeráci. Indický aktivista usilující o odstranění dětské práce Kailáš Satjárthí, který předloni získal Nobelovu cenu za mír, uvítal Módího opatření jako krok, který by mohl pomoci při potírání obchodu s lidmi a dětským otroctvím.
