Dienstbier jde proti Babišovi. Navrhl vládě odmítnout zákon o udávání
Spor na vládě
NOVÉ
1
Předlohu ministra financí Andreje Babiše (ANO) o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele projedná v pondělí vláda. Podle předběžného stanoviska, které kabinetu dává ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD), by se k normě měla postavit záporně. Oba politici se už dříve dostali kvůli úpravám takzvaného whistleblowingu do sporu.
Babišův návrh zákona řeší ochranu u přesně vymezených trestných činů. V praxi by se to nejčastěji týkalo korupce, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Cílem předlohy je především zabránit tomu, aby oznamovatelé byli v zaměstnání šikanování, nebo dokonce propuštěni.
Dienstbier se už dřív představil dvě varianty změn několika norem, které by měly vést ke stejnému cíli. Na Babišovu adresu potom, co ministr návrh podal, řekl, že vládní partneři by si neměli dělat schválnosti.
Babiš tvrdí, že Dienstbierův návrh nepřináší oznamovatelům trestné činnosti reálnou ochranu, protože by se museli ochrany domáhat až u soudu, a také neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele. Dienstbier naopak říká, že Babiš zřejmě vychází ze slovenského zákona, který se ukázal jako nefunkční, a jeho řešení je „na efekt“ a nebude nikdy použito.
Trend na Slovensku je podle Igora Augustiniče z bratislavské pobočky advokátní kanceláře bpv Braun Partners takový, že o ochranu žádá stále více zaměstnanců. Za nedostatek tamní úpravy pokládá to, že zaměstnance nedokáže dostatečně ochránit před psychickým terorem a šikanováním na pracovišti. „To v konečném důsledku způsobuje, že zaměstnanci po podání oznámení z práce dřív nebo později odejdou raději sami,“ sdělil Augustinič.
V předběžném stanovisku pro ministry Dienstbierovi legislativci napsali, že Babišem navrhovaný zásah do soustavy státního zastupitelství a vymezení postavení chráněného oznamovatele jsou věcně i právně nesprávné. Kritické poznámky shrnuli poměrně obsáhle do více než deseti bodů, což v případě vládních stanovisek k poslaneckým návrhům není příliš obvyklé. O předloze ministra financí a hnutí ANO rozhodnou zákonodárci.
V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád a zákoník práce. Prosazení právní ochrany whistleblowerů je součástí programového prohlášení vlády. V gesci je má právě Dienstbier.
Whistleblowing v některých zemích upravuje přímo zákon, který určuje, jaká míra ochrany náleží oznamovateli kauzy. Český trestní zákoník prozatím žádnou podobnou ochranu nedefinuje. Vyjmenovává ovšem činy, jejichž neoznámení je trestné. Mezi ty patří například přijetí úplatku, podplácení, ohrožení utajované informace nebo obecné ohrožení.
