Bruselská vzpoura žen: Chceme deset a víc, tlačí na šéfa

Nová Evropská komise nenaplní očekávání zastánců genderové rovnosti. Většina členských zemí Evropské unie totiž nevyslyšela výzvu, aby na post eurokomisaře nominovala ženu. Mezi potvrzenými kandidáty jich zatím není ani třetina. Evropský parlament, který komisi schvaluje, přitom vyzýval k polovičnímu zastoupení žen. Evropská unie navíc platí za propagátora kvót pro vyrovnání poměru žen ve vedoucích pozicích, zdá se, že sama nejde příkladem.

Bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker pověřený sestavením nové Evropské komise opakovaně prohlásil, že chce ve svém týmu silné zastoupení žen. Hovořil o 40 procentech, což by znamenalo 11 eurokomisařek. To se mu zřejmě nepodaří.

Podle dosud oznámených oficiálních nominací bude v Junckerově komisi maximálně devět komisařek. Nepomohl ani Junckerův příslib ze začátku července, že ženy mají jisté důležité portfolio nebo místo viceprezidentky komise.

Milý Jean-Claude, chceme Deset a více

Více žen v Evropské komisi se snažila prosadit iniciativa „TenOrMore“ (Deset a více). Spustily ji členky současné Barossovy komise. V otevřeném dopise Junckerovi napsaly: „Milý Jean-Claude, podporujeme tvou výzvu členským státům, aby podpořily více žen eurokomisařek“.

Dosluhující komisařky v dopise poradily novému šéfovi komise, aby do svého týmu přibral „deset a více žen“, což mu zajistí „hladký start“. Iniciativu doprovází online petice a kampaň na sociálních sítích. Pod hashtagem „TenOrMore“ tweetují některé bruselské instituce, lobbistické skupiny, europoslanci i významní evropští politici, například švédský ministr zahraničí Carl Bildt.

Kampaň se ovšem patrně minula účinkem. Z 28 členských zemí oznámilo své kandidáty 24 států. Ženu nominovalo pět zemí. Ve dvou případech jde o členky současné komise – Švédsku Cecile Malmströmovou a Bulharku Kristalinu Georgievovou. Itálie posílá do Bruselu ministryni zahraničí Federicu Megheriniovou. Česká republika po náročných koaličních jednáních nominovala ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou.

Více o české eurokomisařce: Jourová, expertka na regionální rozklad

Slovinsko nabídlo Junckerovi celkem tři jména, z nichž si může vybrat: odstupující premiérku Alenku Bratušekovou, končícího ministra zahraničí Karla Erjavce nebo europoslankyni Tanju Fajonovou.

Čtyřlístek zemí, které své kandidáty zatím neohlásily tvoří Nizozemsko, Belgie, Dánsko a Kypr. Média zaměřená na unijní politiku odhadují, že Dánsko a Belgie by mohly Junckerovi poslat ženu. Na Kypru a v Nizozemsku jsou pravděpodobnějšími kandidáty muži.

Nebudou ženy, nebude komise?

Poměr žen a mužů v Evropské komisi se může zdát marginální otázkou. Podle webů EuObserver, EurActiv nebo EuropeanVoice a některých dalších by však nedostatek žen mohl negativně ovlivnit hlasování Evropského parlamentu o schválení komise.

Některé parlamentní frakce totiž podporují dorovnávání poměru žen a mužů na rozhodujících pozicích a horují i pro povinné kvóty posilující pozici žen. Riziko si uvědomuje i sám Juncker.

„Velmi ho znepokojuje, že většina jmen, která se objevují, jsou muži,“ sdělil webu EurActiv zdroj z Junckerova okolí.

„Pokud se nenajde žádné řešení, je možné, že bude pro zformování komise potřeba více času,“ uvedl pro EuObserver Junckerův mluvčí.

Čtěte více o kvótách pro ženy v politice: Pitomost a sociální inženýrství. Ženské kvóty nadzdvihly opozici

Obavy o hladké schválení seznamu komisařů potvrzují vyjádření některých představitelů Evropského parlamentu. Vedení politické skupiny Zelení – Evropská svobodná aliance považuje malý počet žen - eurokomisařek za „extrémně frustrující“.

Kritizují, že soupis kandidátů nereflektuje požadavek parlamentu na větší zastoupení žen. „Je to rána pro genderovou rovnost a známka nerespektu vůči Evropského parlamentu,“ citoval stanovisko skupiny web The Parliament Magazine.

„Europoslanci dali jasně najevo, že nepřijmou genderově nevyrovnanou Komisi. Juncker to musí urgentně řešit dříve, než předstoupí před Evropský Parlament,“ pokračuje prohlášení.

Martin Schulz, který je jeho předsedou Europarlamentu a zároveň šéfem frakce Evropských socialistů je přesvědčený, že Evropská unie by v otázce zastoupení žen měla jít příkladem. „Evropská unie diskutuje o kvótách pro zastoupení žen korporátních radách a orgánech; měla by si proto sama ohlídat rovnost,“ citoval server EurActiv vyjádření Schulzovy kanceláře.

V Evropské komisi zastupuje každou z 28 členských zemí jeden komisař, kterého nominuje vláda daného státu. Celou Komisi jako celek pak schvaluje Evropský parlament. Klíčové hlasování je v plánu na říjen.