Superúředník nebude. Pravice uspěla se změnami služebního zákona

Premiér Bohuslav Sobotka a ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) kapitulovali. Zavádění státní služby v Česku se obejde bez generálního ředitelství a jeho šéfa, jakkoli to měli sociální demokraté až do středy jako nepřekročitelnou podmínku.

Ke změně názoru přispěl tlak TOP 09 a ODS, ke kterému se nakonec přidali i koaliční lidovci a ANO. Úředníky má koordinovat ministerstvo vnitra, na kterém vznikne i nový náměstek pro státní službu. Jmenovaný bude vládou na šest let a ve funkci bude moci být jediné období. Vláda bude také na návrh ministrů jmenovat státní tajemníky na jednotlivých resortech. Část kompetencí získá i ministerstvo financí.

Ústupek koalice přišel na večerním jednání zástupců všech sněmovních stran, kterému předcházelo ještě zasedání koaličních špiček. TOP 09 a ODS odmítaly pustit služební zákon ze sněmovny, pokud bude obsahovat konstrukci založenou na generálním ředitelství.

Pravice varovala před omezením demokracie

Podle pravicové opozice by to znamenalo snížení demokracie, protože volení politici by nad úředníky prakticky ztratili jakoukoli moc. Vládní koalice v čele s ČSSD ale původně myšlenku obhajovala jako klíčový aspekt odpolitizování státní správy.

Že má myšlenka generálního ředitelství na kahánku, začalo být jasné už od minulého týdne. Poslanci hnutí ANO zpochybňovali podle informací deníku ECHO24.cz zřízení nového úřadu už na svém středečním jednání. „Kdo z nás ho chce?“ ptali se jeden druhého. Marně. Lidovci varovali před příliš silným úřednickým aparátem už v předchozích měsících na zvláštní tiskové konferenci. Idea se příčila i části sociálních demokratů, veřejně se proti ní postavil například poslanec Vítězslav Jandák.

Čtěte také: Ostrý start obstrukcí. Proti služebnímu zákonu je i Jandák z ČSSD

Čtěte také: Superúřad má na kahánku. Zpochybňují ho už i lidovci a ANO

Jako zavádějící se navíc ukázala informace, že zřízení specializovaného generálního ředitelství patří mezi podmínky Bruselu. „Evropská komise po nás pouze chce, abychom zajistili koordinaci státní správy z jednoho místa. Jakou má toto místo mít podobu, to nám nikdo nenařizuje,“ řekla pro ECHO24.cz i ministryně pro místní rozvoj a česká kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová (ANO). K lepšímu dávala příklad z Holandska, kde je koordinace úředníků ukotvená pod ministerstvo vnitra.

Ne všem se ale navržená úprava líbí. Například předseda KSČM Vojtěch Filip míní, že se příliš mocným útvarem ve státní správě stane právě vnitro, které pod sebou má už teď i bezpečnostní sbory. Proti výmazu generálního ředitelství byly také odbory a iniciativa Rekonstrukce státu.

Ministr Dienstbier se ale snažil zůstat na svém. „My na generálním řediteli státní služby trváme. Už jsme ustoupili skoro ve všem. U tohoto bodu bychom očekávali spíše kompromis ze strany opozice. Generální ředitelství je klíčová věc v tom zákoně,“ odmítal do středy další debatu na toto téma.

Většinu kompetencí získává vnitro

Nakonec ale vládní koalice přišla na večerní jednání s návrhem, který vyšel pravicové opozici vstříc. Většinu kompetencí má získat ministerstvo vnitro, byť se jeho šéf Milan Chovanec (ČSSD) dosud ve sněmovně tvářil, že se ho norma vůbec netýká. A řečnění nechával pouze na Dienstbierovi, případně na poslancích ČSSD Romanu Sklenákovi a Janu Chvojkovi.

Miloš Zeman si dal schválení služebního zákona jako klíčovou podmínku už při instalaci Sobotkovy vlády. Státní služba by měla v Česku začít fungovat od 1. ledna 2015.

Ne všem se ale navržená úprava líbí. Například předseda KSČM Vojtěch Filip míní, že se příliš mocným útvarem ve státní správě stane právě vnitro, které pod sebou má už teď i bezpečnostní sbory. Proti výmazu generálního ředitelství byly také odbory a iniciativa Rekonstrukce státu.

Změny v paragrafové podobě mají být hotové do 27. srpna. V pátek proto poslanci aktuální schůzi přeruší, aby pak normu mohli vrátit do druhého čtení a zapracovat sem dohodnuté změny. Potom se k zákonu vrátí a premiér Sobotka věří, že na jeho schválení by mělo být dostatek hlasů. Normu pak čeká cesta do Senátu a k prezidentovi republiky. Miloš Zeman si dal přitom schválení služebního zákona jako klíčovou podmínku už při instalaci Sobotkovy vlády. Státní služba by měla v Česku začít fungovat od 1. ledna 2015.

Čtěte také: Superúředníka nechce Evropská komise. Jen Sobotka s Dienstbierem