Superúřad má na kahánku. Zpochybňují ho už i lidovci a ANO

Generální ředitelství státní služby v čele s mocným úředníkem nakonec možná vůbec nevznikne. Instituci, kterou striktně odmítají opoziční TOP 09 a ODS, teď zpochybňují i vládní lidovci a hnutí ANO. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD mluví aspoň o tom, že by mandát šéfa státní služby zkrátil ze sedmi na tři roky. Po setkání lídrů všech sněmovních stran to vypadá, koalice zavelí u zákona o státní službě k ústupu.

„Dovedeme si to představit určitě i bez generálního ředitelství. Chápu, že je to velmi důležitým článkem z pohledu sociální demokracie. Pro KDU-ČSL to tak důležitým článkem není,“ uvedl na dotaz serveru ECHO24.cz šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola. „Jsou země, kde se bez generálního ředitelství obejdou,“ připojil.

Poslanci hnutí ANO zpochybňovali vznik generálního ředitelství už na svém středečním poslaneckém jednání. „Kdo z nás ho chce?“ obraceli se podle informací ECHO24.cz zákonodárci ANO jeden na druhého. Zjistili, že oni vlastně ne. „Je to k diskusi,“ připustil možnost jeho vypuštění pro ECHO24.cz Jaroslav Faltýnek, který šéfuje poslaneckému klubu hnutí Andreje Babiše. „Jsou státy v Evropě, které mají generální ředitelství, a jsou státy, kterého ho nemají,“ zopakoval i on.

„Ze zkušeností z evropských zemí, například z Holandska, kde situaci znám velmi dobře, vyplývá, že generální ředitelství může být podřazeno jako samostatná jednotka pod nějaké ministerstvo,“ zmínila ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

Čtěte také: Co vadí na služebním zákoně. TOP 09 a ODS mají scénář obstrukcí

„V každém státě, kde funguje zákon o státní službě, je nějaký koordinační úřad, který v podstatě má odvolací funkci a koordinuje úřady státních tajemníků,“ uvedl Faltýnek. Jenže zatímco aktuální představa vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL počítá s úřadem, který bude mít ve svém čele na sedm let zvoleného úředníka nezávislého na politicích, zvolený model by mohl být i výrazně mírnější – s větším prostorem pro zásahy politiků.

Co je například pro ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) zárukou odpolitizování státní správy, vidí opozice jako její „zabetonovávání“ a omezení demokracie. Politici jako volení zástupci veřejnosti by totiž ztratili vliv na státní správu prakticky úplně.

„Ze zkušeností z evropských zemí, například z Holandska, kde situaci znám velmi dobře, vyplývá, že generální ředitelství může být podřazeno jako samostatná jednotka pod nějaké ministerstvo,“ zmínila ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

Čtěte také: Ultimátum pravice torpéduje služební zákon, míní Rekonstrukce státu

Podle stávajícího návrhu zákona by generální ředitel státní služby spolurozhodoval při výběru státních tajemníků na jednotlivých ministerstvech. Jednotliví ministři by si proto nemohli měnit vrcholné úředníky státní správy svévolně. Co je například pro ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) zárukou odpolitizování státní správy, vidí opozice jako její „zabetonovávání“ a omezení demokracie. Politici jako volení zástupci veřejnosti by totiž ztratili vliv na státní správu prakticky úplně.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve snaze zachránit z generálního ředitelství, co se dá, navrhuje zkrátit mandát jeho prvního šéfa z původních sedmi na tři roky. Otázka ale je, zda se sněmovní většina neshodne na tom, že má superúředník zmizet z návrhu úplně.

Čtěte také: Superúřad zabetonuje pozice ve státní správě, varuje ODS

„Kompromis není žádným kompromisem. Pokud jsme říkali, že původní návrh betonuje státní správu na 14 let, tak takzvaně kompromisní návrh pana premiéra ji betonuje na deset let,“ uvedl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Jde o to, že zkrácené funkční období by měl jenom první z generálních ředitelů, další by se rekrutovali z řad státních tajemníků a měli mandát už sedmiletý. Teprve po deseti letech by se do vedení státní služby mohl dostat někdo mimo první vlnu státních tajemníků, u kterých bude mít klíčovou roli při výběru stávající Sobotkova vláda a jí vybraný superúředník.

Podle představy pravicové opozice by o státních tajemnících rozhodovala vláda jako celek. Bez superúředníka, který se na výběru bude podílet.

Stanjura proto jako pozitivní signál ocenil, že i lidovci a ANO se připravují na možnost, že se s generálním ředitelstvím v jeho nejsilnější podobě rozloučí. „Je to dobře. Věřím, že v podrobných jednáních přineseme dostatek pádných argumentů, abychom vládní koalici přesvědčili, že to opravdu není dobrý nápad,“ řekl šéf poslanců ODS pro ECHO24.cz. Podle představy pravicové opozice by o státních tajemnících rozhodovala vláda jako celek. Bez superúředníka, který se na výběru bude podílet.

Čtěte také: Kalousek odmítá 'superúředníka' s mocí nad všemi

Jednání zástupců všech sněmovních stran bude pokračovat v pondělí od 19 hodin. Aktuální schůzi sněmovny poslanci přerušili až do příštího pátku. Pokud se politickým špičkám podaří dohodnout se na kompromisních úpravách, vrátí v pátek sněmovna služební zákon do druhého čtení. Teprve v něm je totiž možné nové změny navrhovat. Stále ale platí cíl, aby zákon o státní službě vstoupil do praxe s 1. lednem příštího roku.

Čtěte také: Ostrý start obstrukcí. Proti služebnímu zákonu je i Jandák z ČSSD