Mobil se nabije za 10 minut díky novému čipu
1
Revoluční krok v používání nejrozšířenějších akumulátorů na světě představil profesor Rašíd Jazami ze singapurské univerzity. Jeho nový chytrý čip, který umístí do lithium-iontových článků, zaručí nejen dokonalejší diagnostiku stavu baterie, ale hlavně umožní její mnohonásobně rychlejší nabití. Mobil či tablet by tak potřeboval maximálně deset minut připojení k elektrické síti.
Energetika a téma udržitelnosti zdrojů je ve světě stále ožehavější téma a přibývá tak nejrůznějších inovacích i na poli akumulátorů. Po domácí baterii od Tesly, která vaše obydlí nabíjí v noci levnější elektřinou a distribuuje ji pak po celý den, nebo chytřejších procesorech umožňující rychlejší nabíjení mobilních zařízení přichází speciální čip, který celý proces nabíjení několikanásobně zrychlí.
This tiny chip could charge your #iPhone much faster | #Tech ▷https://t.co/gD6aDxjJeR pic.twitter.com/fShs5NBzTF
— Epoca (@EpocaNow)
2. Prosinec 2015
Chytrý čip by měl být v budoucnu umísťován přímo do li-ion článků a umožnit v první řadě dokonalejší spravování a diagnostikování stavu baterie. Běžného uživatele potěší nejvíce ale fakt, že vynález slibuje plné nabití vašich zařízení do 10 minut, což je hranice, pod kterou se zatím žádný mobilní stroj nedostal.
Autorem revolučního čipu není nikdo jiný než profesor Rašíd Jazami z energetického institutu singapurské univerzity NTU, který stál v 80. letech u zrodu lithium-iontových akumulátorů. Miniaturní plíšek o velikosti menší mince skrývá ve svých útrobách nový propracovaný algoritmus, díky kterému je lepší kontrola baterie možná.
Jazamiho úmysl ale nebyl pouze zlepšit komfort při nabíjení, ale také zvýšit bezpečnost těchto článků. Jak sám poznamenává, i auta jsou dnes poháněny li-onovými bateriemi a to i přesto, že současná technologie nedokáže zcela správně vyhodnotit její stav. Může tak docházet k poškození akumulátorů a v extémních případech i k jejich vznícení.
„I chyba jedna z milionu by znamenala tisíce selhání,“ uvedl k představenému čipu Rašíd Jazami. „To představuje vážné riziko pro elektrikou poháněná vozidla i pokročilé letouny, jelikož velké baterie mají většinou stovky spojených článků dohromady, aby stroj dokázaly pohánět. Pokud dojde k chemickému hoření v jednom z nich, mohlo by dojít k jeho rozšíření a následně výbuchu,“ dodal Jazami s tím, že doufá, že v budoucnu bude každá bateri vybavená touto „pojistkou“, která kromě rychlejšího nabíjení znamená i prodlužování jejich životnosti.
