Rakousko krok před momentem Trump

Naše jižní sousedy čeká dnes 4. prosince reparát prezidentských voleb. V těch – jak známo – 22. května zvítězil bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen naprosto těsným rozdílem šesti desetin procentního bodu (50,3 % : 49,7 %) nad kandidátem Svobodných (FPÖ) Norbertem Hoferem. Zatímco po sečtení hlasů odevzdaných staromódně přímo ve volebních místnostech vedl Hofer, výsledek nakonec zvrátily korespondenční hlasy. A protože se v mnoha volebních místnostech korespondenční lístky počítaly a nedbalo se při tom moc na formální pravidla (obálky se otevíraly dřív než v zákonem stanovenou dobu, v některých případech bez účasti zástupce Svobodných), Ústavní soud ve Vídni vyhověl stížnosti Hoferovy strany, že teoreticky mohlo dojít k podvodům, aniž by nějaké skutečné falšování ve prospěch Van der Bellena bylo prokázáno.

Termín reparátu stanovený původně na začátek října poslanci o dva měsíce posunuli, když prý ministr vnitra zjistil, že pořádně nelepí volební obálky – čili opět korespondenční volba.

Odpovědí na to by v každém normálním státě bylo zrušit nikoliv jenom výsledek nebo termín voleb, ale vůbec možnost hlasovat poštou. Jenom během listopadu vyšlo najevo několik případů, kdy se na Facebooku objevily nabídky odkupu volebních lístků (bianco podepsaných prodávajícím). Policie případy vyšetřuje, jak jinak, s plnou vážností. Existuje tušení, byť obecné – protože kdo se půjde udat pro porušení volebního zákona? –, že se touto cestou skutečně dá s volbami rozsáhle manipulovat. Touto cestou se totiž volič nemusí identifikovat, stačí podpis na poslaném lístku.

Do první prezidentské volby letos na jaře se nechalo zaregistrovat 890 tisíc korespondenčních voličů. Vzhledem k tomu, že celkově je oprávněných voličů v zemi něco přes šest milionů, projevilo o tuto atypickou formu hlasování zájem neuvěřitelných 12 procent voličů. V květnu hlasovalo pro Van der Bellena jen o 31 tisíc občanů víc než pro Hofera. Při tak těsných poměrech může mít svůj význam, řekněme, hlasování v mnoha muslimských rodinách, kde patriarcha může určovat hlasování a zkontrolovat lístky všech dospělých (muslimové mají v západoevropských zemích ve zvyku skutečně výrazně volit levici, ve Francii při minulých prezidentských volbách 9:1), anebo poměry v domovech důchodců či léčebnách dlouhodobě nemocných, kde mohou obálky s lístky jít přes pana ředitele. Rakousko dosáhlo jisté proslulosti v tom, že v něm i místa ředitelů domovů důchodců mohou být obsazena stranicky.

Všechny možné pochybnosti o korespondenční volbě se zatím rozbíjejí o fetiš vysoké volební účasti. Ale ten fetiš si osvojili socialisté a lidovci, když začaly klesat jejich zisky v relativních i absolutních číslech – a není to zas tak dlouho.

Politicky jsou tyto volby do jisté míry generační souboj. Hoferovi bylo teprve 45 let, zato Van der Bellen brzy oslaví 73. narozeniny. Profesor Van der Bellen ztělesňuje generaci osmašedesátníků – progresivistů, kteří by v jeho postavě symbolicky také v Rakousku dovršili svůj dlouhý pochod institucemi. Hofer by naopak znamenal, že dnešním (stárnoucím) elitám, tvořeným osmašedesátníky a jejich odchovanci, lid vypověděl poslušnost.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde

Všechny naše týdeníky a zvláštní čísla si můžete objednat zde