Komise k úniku ze spisů: Přibilova výpověď se i po druhém výslechu liší
úniky ze spisů
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: Marek Přibil/Wikimedia Commons
Vyšetřovací komise k úniku z policejních spisů ukončila výslechy svědků. Celkem vyslechla 26 osoba a do 12. září plánuje dát dohromady závěrečnou zprávu, v níž chce navrhnout i úpravy zákonů. Předseda komise Martin Plíšek (TOP 09) po jednání také řekl, že rozdílnost mezi výpovědí bývalého novináře MF Dnes Marka Přibila a dalšími svědky přetrvává i po jeho dnešním opětovném výslechu.
„Ptali jsem se na zpřesnění některých výpovědí, které se lišily s výpověďmi jiných svědků. Rozdílnost je tam nadále a my to ve zprávě budeme chtít vyhodnotit a postavit se k tomu,“ řekl Plíšek po jednání na tiskové konferenci novinářům.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
K výslechu dorazil i předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Ten nechtěl při příchodu do Sněmovny předjímat, o čem bude hovořit. „Uvidíme, k čemu dospějí ty otázky. Já si nemyslím, že jsou nějaká slabá místa,“ uvedl. Nechtěl ani upřesnit, odkud by informace měly unikat. „To jsem také zvědav, od toho je ta komise, ne?“ žertoval. Odposlechy a jejich přepisy podle něj nemohou unikat například od tiskových mluvčích soudů, protože k nim nemají přístup.
Dále dorazil ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín. Ten své výpovědi komentovat nechtěl.
Šéf žalobců Zeman navrhl odvolání Plíška z čela komise
Posledním vyslechnutým byl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ten zásadně odmítl, že by úniky ze spisů byly od státních zástupců, jak podle něj několikrát naznačil předseda komise Martin Plíšek. „Jsou velice striktní, mohu vyloučit, že by docházelo k únikům,“ uvedl. Členy komise vybízel, aby pátrali spíš po motivu lidí, kteří za úniky stojí, řekl. „Je nutné hledat, komu únik prospěje,“ dodal.
Zároveň také řekl, že právě navrhl jeho odvolání z čela komise. „Opakovaně se vyjadřoval v tom směru, že bude nutné přijmout nějaké opatření směrem ke státnímu zastupitelství, zesílit zřejmě parlamentní kontrolu, tedy do určité míry zavést politickou kontrolu,“ uvedl, proč namítal Plíškovu podjatost. Členové komise však jeho návrh nepodpořili.
Tyto výslechy jsou poslední. Nyní už by měla komise začít pracovat na závěrečné zprávě pro Poslaneckou sněmovnu. Předložit ji má do 12. září. „Dnes jsem členům komise předal osnovu závěrečné zprávy, to znamená můj návrh, jak by mohla závěrečná zpráva vypadat. Je samozřejmě v tuto chvíli v obecné rovině,“ uvedl Plíšek. Podle něj se nad osnovou povede debata. Budu chtít od kolegů, aby dali svoje připomínky a potom se zřejmě budeme scházet častěji tak, abychom splnili termín a zprávu předložili Poslanecké sněmovně,“ uzavřel Plíšek.
Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Někdejší vicepremiér Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá.
Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil už dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.
Komise má mimo jiné prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Má se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci právního státu.
