Zařídil Nejedlému diplomatický pas, pak z něj Zeman udělal poradce

Nezvyklá protislužba?

Zařídil Nejedlému diplomatický pas, pak z něj Zeman udělal poradce 1
Domov
Tomáš Pergler
Sdílet:

Když ministr zahraničí Jan Kohout v prosinci 2013 souhlasil s vystavením diplomatického pasu pro prezidentského poradce Martina Nejedlého, věděl už, že do konce jeho úřadování v Černínském paláci zbývá jen několik týdnů. V lednu 2014 nastoupila vláda Bohuslava Sobotky a Kohout jako člen kabinetu Jana Rusnoka musel odejít. Krátce nato se však stal členem oficiálního poradenského týmu Miloše Zemana, ve kterém sedí i Nejedlý.

Kohout na otázky deníku ECHO24.cz k udělení diplomatického pasu pro Nejedlého nereagoval. Lidové noviny původně napsaly, že pas Nejedlému odsouhlasil současný šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD), to však ministerstvo popřelo a ukázalo na Kohouta.

V archivu tiskových oznámení prezidentské kanceláře je zdokumentováno, že Kohout se na vlastní žádost sešel se Zemanem necelé dva týdny před svým odchodem z ministerstva.

Nad udělením diplomatického pasu pro jednoho z nejbližších Zemanových spolupracovníků, který v Česku zastupoval ruského dodavatele ropy Lukoil a v minulosti se v Rusku věnoval dosud ne zcela objasněnému podnikání, se pozastavili hlavně opoziční politici. „Pan prezident Zeman opakovaně dává najevo, co si myslí o pravidlech hry, o občanech této země a dělá si z nás ze všech legraci,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Podle prezidentského mluvčího Jiřího Ovčáčka šlo naopak o běžnou záležitost.

Podle zákona o cestovních dokladech mají na diplomatický pas nárok prezident, poslanci, senátoři, členové vlády, soudci Ústavního soudu, předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, jejich manželé (u Poslanecké sněmovny a Senátu pouze manželé předsedů) a diplomaté ministerstva zahraničních věcí spolu s manžely a dětmi. Předpis umožňuje získat diplomatický past také „jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem“, podmínkou je souhlas ministra. Zvyklost se ověřuje tak, že ministerstvo zkoumá, „zda cizí státy vydávají osobě ve stejném či analogickém postavení diplomatický pas“, informoval deník ECHO24.cz tiskový odbor ministerstva.

Diplomatický pas podstatně zjednodušuje přeshraniční pohyb. Jeho držitel se může spolehnout na bezproblémové odbavení bez čekání a prohlídek zavazadel i při cestování do zemí s vízovou povinností. Diplomatický pas však nezaručuje imunitu, ta se podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích vztahuje pouze na členy zastupitelských misí.

Nejedlý se v květnu s prezidentem zúčastnil oslav konce války v Moskvě, kam doprovodil Zemana na jednání v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V září pak Nejedlý s prezidentem cestoval do Číny. Obvodní soud pro Prahu 1 v červnu rozhodl, že společnost Lukoil Aviation Czech, v níž byl Nejedlý jednatelem, má státu zaplatit 27,5 milionu korun kvůli dodávce leteckého paliva. Verdikt není pravomocný, Lukoil Aviation Czech se proti verdiktu odvolá, uvedl už dříve Nejedlý.

Kohout, který byl ministrem zahraničí už v přechodné vládě Jana Fischera (za ČSSD) a má za sebou také předlistopadové členství v KSČ a stáž v sovětské diplomatické přípravce MGIMO, se v současnosti snaží vytěžit z boomu česko-čínských hospodářských vztahů. Loni si nechal zapsat ochrannou známku pro společnost Sino Czech Aviation and Aerospace Association, která sází na budoucí rozvoj soukromého létání v Číně. Letos v červnu založil ústav New Silk Road Institute Prague, který se podle obchodního rejstříku zaměřuje na podporu koncepce „Nové hedvábné stezky“, tedy spolupráce mezi Evropou, Čínou a dalšími asijskými zeměmi.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články