Co odhalí sebevražedné sklony? Rychlá chůze i promiskuita
Studie o depresivních stavech
NOVÉ
1
Nejvíce náchylní k sebevraždám nejsou lidé s depresemi, ale ti, kteří trpí takzvanými smíšenými depresivními stavy. To jsou lidé, u kterých se v krátkých intervalech střídají projevy depresivní apatie a impulzivního, manického chování. Zjištění vyplývá z obsáhlé studie vypracované mezinárodním týmem vědců a do budoucna by mohlo snížit míru sebevražednosti.
Vědci svoje závěry staví na dlouhodobém sledování více než dvou tisíc pacientů, kteří trpí depresemi. V průběhu pozorování zjistili, že nejnáchylnější k sebevraždám jsou ti, u nichž se klasická depresivní sklíčenost střídá s nenadálými a prudkými návaly zvýšené aktivity a nervozity. Tyto projevy, označované zpravidla jako smíšené (depresivní) stavy, se podle studie vyskytovaly u 40 procent pozorovaných, kteří se pokusili o sebevraždu.
Mezi symptomy, které mohou lékaře včas upozornit na zvýšenou náchylnost pacienta k sebevraždě, potom podle britského listu The Independent patří například rizikové řízení auta, promiskuita, rychlé tempo chůze, dělání zkratkovitých a nepromyšlených rozhodnutí nebo časté mnutí rukou. Lidé, kteří kromě obvyklých projevů deprese vykazují i tyto příznaky, jsou pak podle vědců náchylnější k sebevraždě až o 50 procent.
„Skutečnost je taková, že 40 procent všech depresivních pacientů, kteří se pokusili spáchat sebevraždu, předtím měli v nějaké době smíšené stavy a ne jen obyčejnou depresi. Všichni, kdo trpí smíšenými stavy jsou, co se sebevražednosti týče, rizikovější,“ uvádí k tomu v citovaném deníku Dina Popovicová, psychiatrička z Barcelony a zároveň jedna z autorek studie.
Mezi sebevrahy vede oběšení
Podle autorů studie se jedná o průlomové zjištění, protože Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch – tedy jakási bible psychologů a psychiatrů – smíšeným stavům v kontextu sebevražednosti nepřiznává zdaleka takový význam jako nová studie. Podle Popovicové proto psychiatři ignorují některé symptomy, protože si je nedávají do souvislosti se zvýšenou pravděpodobností sebevraždy – psychiatři podle ní pracují s „ideálním“, a ne s reálným pacientem.
Na vypracování nové studie se podíleli vědci ze Španělska, Francie, Švýcarska, Ruska, Itálie, Spojených států a Velké Británie. Autoři během sestavování konečných výsledků pozorovali celkem 2800 pacientů. Studie vznikla kvůli zvyšujícímu se počtu sebevražd. The Independent připomíná, že sebevražda je v Británii nejčastější příčina předčasného úmrtí u mladých mužů.
Pro srovnání – v České republice svůj život předčasně ukončí v průměru 1500 lidí ročně, přičemž i zde platí, že k sebevraždám jsou náchylnější spíše muži. U obou pohlaví je nejčastější způsob oběšení. Na druhém místě je u mužů zastřelení, ženy dávají přednost otravě. Kromě toho jsou časté ještě skoky z velkých výšek a vrhnutí se pod auto nebo jiný dopravní prostředek.
