Nový pohled na Husa: Zikmund už není škodící liška ryšavá

K letošnímu 600. výročí upálení Mistra Jana Husa Česká televize ve spolupráci s režisérem Jiřím Svobodou a scenáristkou Evou Kantůrkovou natočila třídílný historický film Jan Hus. Ten má v pátek předpremiéru na Kozím hrádku. Na televizních obrazovkách se poprvé objeví v pátek 29. května od 20:00 hodin na ČT1.

„Jsem přesvědčen, že trilogie je důstojným připomenutím úmrtí největšího českého reformátora,“ uvedl generální ředitel České televize Petr Dvořák. Do titulní role byl obsazen Matěj Hádek, hudbu k filmu složil Michal Kocáb, který spolupracoval s Matějem Ruppertem nebo Ivou Bittovou.

Záměrem tvůrců bylo zobrazit Husa jako člověka, jehož motivace a životní postoje budou srozumitelné v kontextu dnešní doby a pro současného diváka. „Titulní hrdina je zakořeněný v jihočeské vesnici, kam se vrací. Umí se bavit a žertovat. Je důvěřivý a má přátele, z nichž jen někteří jsou skutečně dobří. Není planý moralizátor, o každé výzvě uvažuje,“ charakterizoval ho Svoboda. V dalších rolích se objeví například Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý a Jan Dolanský.

Točilo se v Kutné hoře i na Karlštejně

Třídílná historická freska vznikla během 63 natáčecích dní za účasti dvou tisíc komparzistů. Štáb navštívil od loňského června Anežský klášter, středověký skanzen Řepora, kapli Božího těla a chrám. Sv. Barbory v Kutné Hoře, hrady Křivoklát, Lipnici nad Sázavou, Karlštejn, Zvíkov, Kost, Švihov a Točník.

Bylo ušito 1500 kostýmů a vzniklo přes 1200 rekvizit včetně kopií ručně psaných dokumentů a knih. Mezi největší rekvizity se řadí vybavení sálu kostnického koncilu – amfiteátr vyřezávaných stěn a křesel, včetně tří trůnů pro císaře a kurfiřty. Rozpočet činil 45 milionů korun plus interní plnění České televize.

Tragický osud Jana Husa byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954, kdy byl jeho výklad poplatný ideologii. Hus se tu jevil jako fanatický vůdce potlačených lidových mas a jako sociální a národní reformátor.

Jiný pohled na Zikmunda

Spisovatelka a historička Kantůrková se odkazem Husa zabývala řadu let. Její román o něm poprvé vyšel v samizdatu. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a dvou, později dokonce tří papežů. I Zikmund je tu jiný: není to „liška ryšavá“ škodící Čechům, ale nadaný politik, usilující o zklidnění evropských rozporů a o překonání církevní krize.

Ctižádostí scenáristky bylo popsat Husa jako živou postavu bez schematizujících příměsí. „Hus by měl zazářit ve skutečné, žádným dodatečným výkladem nezkreslené podobě. Jen tak se totiž dá pochopit smysl jeho reformátorství a význam na zlomu věků,“ řekla.