Rozhodl se sám obsadit 300tisícové ukrajinské město. Skoro uspěl

Radnice na východní Ukrajině padají do rukou proruských ozbrojenců jako kostky domina. Obsazování se většinou odehrává velmi rychle a překvapivě snadno. Ukrajinský novinář se rozhodl pro malý test a šestiminutové video s jeho pokusem se stalo na Ukrajině hitem. Odhaluje totiž, jak je možné, že proruští ozbrojenci v podstatě bez odporu dokážou obsadit správní budovy měst a vyhlašovat zde své „lidové“ republiky. Video ukazuje, že stav ukrajinské bezpečnosti je opravdu tristní.

Valentyn Černjavsky se rozhodl sám obsadit budovu samosprávy ve svém rodném městě Čerkasy, třistatisícovém městě asi 200 km od Kyjeva.

Na anténu auta si přivázal oražovou-černou stužku sv. Jiří, symbol imperiálního Ruska, který se stal opět populárním za Putinovy vlády. Pak vyndal zelenou uniformu bez označení, do které se převlékl, na hlavu nasadil helmu a vzal si do ruky věrnou maketu samopalu AK-47. Nasedl do osobního auta a jeho přítel ho odvezl do města.

Místní úřady sice na hlavních silnicích zřídily kontrolní stanoviště, ovšem těm se posádka snadno vyhne, když to vezme po silnicích vedlejších.

Místního občana v teplákové soupravě u samoobsluhy COOP se Černavsky rusky ptá, jak najde budovu místní administrativní budovy. Muž ochotně vysvětluje. "Můžu ji obsadit?“ ptá se novinář v zeleném. "Prosím," odvětí muž.

Jedou dál, hlaveň samopalu viditelně vysunutou z okénka. Staví u další ženy a opět se ptají na cestu.  Opět ochotná odpověď. „Jsou tam naši chlapci, ti, kteří se chtějí oddělit od Ukrajiny?“ ptá se Černavskyj, opět rusky. To ale ženu naštve a otočí se: „Ne, my se od Ukrajiny oddělit nechceme!“ Novinář za ní volá: „Tak proč mi říkáte, kde je radnice?!“

„Separatistický“ automobil zastaví před budovou samosprávy, kde sídlí mj. i regionální centrum ukrajinské tajné služby SBU. „Ozbrojenec“ vystoupí a jde ke vchodu. Ač v uniformě a s kalašnikovem, nikdo si ho nevšímá. Tedy v podstatě není kdo, je tu téměř prázdno.

Až přímo ve vchodu do budovy narazí na policistu či ochranku. „Dobrý den. Můžu jít dovnitř?“ ptá se Černavsky. „Samozřejmě že ne. Nemůžete vstoupit se zbraní,“ dostane mu odpovědi.

„Můžu tuto budovu obsadit?“ nedá se novinář. „Co, vy si děláte legraci?“ ptá se policista. „Co? Nemůžu? To se nesmí?“ Policista trvá na svém: „Samozřejmě že se to nesmí.“ Černavsky se tedy loučí: „ No, dobrá, tak přijdeme jindy.“

Pak stojí venku před autem, kolem něj vzápětí projdou dva policisté s modro-žlutými ukrajinskými páskami na pažích. Pak jim asi dojde, že něco není v pořádku a vrátí se k němu. Ptají se, o co jde.

“Nebojíte se mojí zbraně?” ptá se. “Ne, my máme pistole,” odpovídá jeden ze strážců ukrajinského pořádku. Chvíli v klidu rozmlouvají a pak ho nechají odejít.

Kdyby novinář býval přijel s pár kolegy navíc, administrativní budovu 300tisícového města měl nejspíš už ve svém držení.