1

Mikrotopie: Sen o jiné realitě

Stanová hnízda zavěšená na stromech, vzdušná obydlí ve formě spacáku, minimalistické domky ustrojené tak, aby se do nich vešlo pouze to nejpotřebnější, plovoucí ostrov z pet lahví, mobilní domky bez přívodů energie, příbytky hýbající se pomocí robotických pacek. Takový je svět hrdinů Microtopie.

Snímek švédského režiséra Jesperse Wachtmeistera, který uvádí festival Jeden svět, přibližuje divákům jiné možnosti, jak bydlet, komunikovat, žít. Tyto možnosti nabízí, nevnucuje. Jemným okem kamery pozoruje činnosti protagonistů a ptá se proč, jak, kde končí realita a začíná sen. Portrétuje osobnosti z různých zemí, kteří svůj život zasvětili snaze o vytváření ekologicky šetrnějšího, ekonomicky zdravějšího světa.

Jednotlivé výpovědi vzkazují, že tento svět můžeme žít všichni. Pokud se odhodláme, pokud najdeme odvahu změnit dosavadní návyky, rozšířit vzdálenost kolejí, jejichž směrem se ubírají naše životy. Základní podmínkou pro tuto cestu je ovšem naše vlastní uvědomění, po které trase naše koleje vlastně vedou a jestli nám trasa vyhovuje nebo ne. 

Umělec Richart Sowa se rozhodl vybočit z linií běžného způsobu života už v mládí, zabýval se duchovními naukami a ekologickými problémy, snažil se už tehdy nacházet řešení, jak se vyrovnat s konzumní spotřebou. Dnes se zdá, že objevil způsob, který mu vyhovuje a který by rád představil lidem. Vytvořil si příbytek z přírodních materiálů na ostrůvku vznášejícím se nad hladinou díky odpadkům u břehů Mexika. Ostrov pluje na pytlech naplněných pet lahvemi. Jeho bydliště kvete zelení, stále se rozšiřuje „Rád bych se s obydlím vydal na oceán a když to půjde, zkusil proplout Panamským průplavem až na Pacifik,“ přibližuje umělec svoji představu. Svoji vizi pracovat s recyklovaným materiálem naplnil, teď se cítí v životě svobodný. 

Potřeba cítit se svobodně spojuje všechny ostatní aktéry filmu, kteří si vybrali poměrně radikální odklon od trasy, po níž cestuje většinová společnost a kteří důvěřují svým snům a tužbám bořit hranice mezilidských vztahů, poukazovat na přízemní předsudky, prohlubovat komunikaci mezi individualitami, mezi tradičními hodnotami a inovativním přístupem, mezi přírodou a moderními technologiemi. Touha po svobodě a přání dýchat ve volném prostoru se objevuje i u Polky Any Rewakowitz. Její zkušenost častého stěhování a zároveň přizpůsobování se novým kulturám, novým místům ji naučila vnímat realitu otevřeně. Ve stejném duchu vymýšlí své varianty bydlení, z těchto pohnutek vznikl její čerstvý nápad, samonafukující spacák v podobě „vzdušného skafandru“. Vždy přenositelný, lehce uplatnitelný.

Film nesděluje přesné návody, vypráví o pomíjivosti nejrůznějších pomůcek sloužících nám ke zpříjemnění žití, kterými se dennodenně obklopujeme, ale jejichž skutečná potřebnost se rozplývá v otaznících. Film zobrazuje formy prostoru, jeho neohraničené možnosti, s nimiž si lze hrát. Sděluje, že škatulky nefungují. Svobodný prostor nelze ohraničit. Ani touhu po životě.

Mikrotopie (Microtopia)

Jesper Wachtmeister / Sweden / 2013 / 52 min.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.