Barmské drama: Násilí, vypálené domy, desetitisíce muslimských uprchlíků

V Barmě bylo v minulých dnech vypáleno 2600 domů v oblasti obývané především muslimskou komunitou Rohingů. Oznámila to v sobotu barmská vláda, která žhářství připsala muslimským povstalcům. Armáda v pátek informovala, že při střetech vojáků s těmito rebely zahynulo za týden téměř 400 lidí. Rohingové, jimž Barma nepřiznává základní práva, prchají ve velkých skupinách do sousední Bangladéše. Podle údajů OSN za týden uprchlo 58 600 osob a Bangladéš ohlásil, že pro přijetí dalších nemá kapacitu.

Podle barmských úřadů násilnosti vyvolala povstalecká skupina Arakanská armáda za spásu Rohingů a tu také vláda viní z vypálení domů. Skupina, která podobné výpady podniká již od loňského října, se minulý týden přihlásila ke koordinovaným útokům na posty bezpečnostních sil, které pak vedly k armádnímu zásahu.

Agentura Reuters však cituje přímo prchající Rohingy, kteří tvrdí, že armádní vojáci je bijí a zabíjejí a také jim pálí domy, aby je vyhnali ze země. „Do naší vesnice přišlo asi 200 armádních vojáků a založili požáry. Všechny domy ve vesnici jsou zničené. Kdybychom se chtěli vrátit domů a vojáci by nás zpozorovali, začali by na nás střílet,“ cituje Reuters jednu z uprchlic do Bangladéše Jalal Ahmedovou, třebaže agentura upozorňuje, že jednotlivá svědectví nemůže zcela potvrdit. Ženino svědectví nicméně souhlasí s vyjádřením agentury Human Rights Watch. Její pracovníci tvrdí, že mají k dispozici snímky ukazující, jak požáry zakládají bezpečnostní složky země. Armáda reagovala prohlášením, že „k žádnému utlačování ani zastrašování muslimské menšiny v zemi nedošlo“ a že „všechno probíhalo v mezích zákona“.

Muslimové žijící v ostatních částech světa se mezitím spojili v demonstracích na podporu barmských Rohingů. Před barmskou ambasádou v Moskvě se podle informační agentury RT sešlo okolo 800 ruských muslimů, kteří tam přišli vyjádřit svou solidaritu s děním v Jižní Asii. Vážnější byla situace v hlavním městě Indonésie Jakartě. Tam nejprve v sobotu skupina protestujících požadovala před barmským velvyslanectvím, aby byla vůdkyni Barmy Do Aun Schan Su Ťij odebrána Nobelova cena za mír. Protesty pokračovaly i v neděli a jak uvádí Reuters, z davu vylétla i zápalná lahev a způsobila na ambasádě malý požár.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Asi 1,1 milionu muslimských Rohingů obývá v převážně buddhistické Barmě zejména pás území na břehu Indického oceánu na západě země. Arakanský stát sousedí s Bangladéšem, kam Rohingové dlouhodobě míří ve snaze uprchnout před útlakem, jelikož barmská vláda je neuznává jako právoplatnou národnostní menšinu, odmítá jim udělit občanství a přiznat základní práva. V Bangladéši již nyní žije více než 400 000 rohingských uprchlíků a mluvčí vlády pro daný region Vivian Tanová tvrdí, že kapacita pro běžence je vyčerpaná.

Agentura AP napsala, že události v Arkanském státě vrhají špatné světlo na barmskou vůdkyni a bývalou disidentku Su Ťij. Ačkoli vláda vede mírové rozhovory se zástupci etnických povstaleckých skupin, armádu za postup proti Rohingům neodsoudila. Podle USA to poškozuje pověst Su Ťij ve světě, i když doma je tato politička stále velmi populární. Americký odborník na záležitosti Barmy Derek Mitchell řekl, že za současnou krizi kolem Rohingů nese odpovědnost minulá vláda. Ústava z dob junty poskytuje armádě stále velké pravomoci a vojsko nadále kontroluje i klíčová ministerstva. Současná vláda mohla podle Mitchella k ochraně Rohingů učinit více, ale „je to těžké, když 90 procent národa vyvíjí tlak právě opačným směrem,“ dodal Mitchell.

Velká Británie se nechala slyšet, že doufá, že Su Ťij použije své „neobyčejné schopnosti“, aby zabránila nepokojům. „Do Aun Schan Su Ťij je i přes její věk právem považována za jednu z nejvýraznějších postav na mezinárodní politické scéně. Způsob, jakým řeší situaci Rohingů, však špiní dobré jméno Barmy,“ uvedl ve svém prohlášení britský ministr zahraničí Boris Johnson.

Národní liga pro demokracii (NLD), již Su Ťij vede, vyhrála v roce 2015 parlamentní volby a v roce 2016 se do čela Barmy postavil první zvolený civilní prezident. Su Ťij se stala státním poradcem, což odpovídá funkci premiéra.

Čtěte také: Útěk před násilím. Desetitisíce Rohingů prchá z Barmy

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.