1 Prezident zaspal dobu

Proč nejsme jako Švédi a proč je Zeman mimo

NÁZOR

Témata:

Miloš Zeman ve své vánočním proslovu oprášil jeden ze svých letitých evergreenů – skandinávský model sociálního státu coby vzor pro Českou republiku. V obdivu k systému, jenž se opírá o vysoké daně a masivní státní přerozdělování a regulace, není na světě zdaleka sám. Severský welfare-state je pořád hodně populární nejen u evropských sociálních demokratů, ale i mezi levicově-liberálními elitami ve Spojených státech. Ve skutečnosti je ale skandinávská „třetí cesta“ do značné míry překonaná a také kriticky rozebraná záležitost.

Pokud by se chtěl někdo ujmout předem marného úkolu a přesvědčit českého prezidenta, že názorově poněkud ustrnul, mohl by mu koupit studii švédského autora kurdského původu Nimy Sanandajiho nazvanou Scandinavian Unexceptionalism. Culture, Markets and the Failure of Third-Way Socialism (lze přeložit jako Skandinávská nevýjimečnost. Kultura, trhy a neúspěch třetí cesty socialismu), která letos vyšla v londýnském think-tanku The Insitute of Economic Affairs (IEA).

Sanandajiho analytické tažení proti řadě klišé o nordickém sociálním zázraku se dá shrnout do několika závěrů. Za prvé: nezpochybnitelný blahobyt přímo nesouvisí se sociálním státem, ale se specifickým kulturním nastavením severských společností. Za druhé: základy k němu byly položeny v dřívějších desetiletích, kdy v těchto zemích převažoval klasický kapitalismus. A za třetí: o klasickém skandinávském modelu se dalo hovořit tak do začátku 90. let. V současnosti už Seveřané nepředstavují v míře zdanění a vládních výdajích extrémní výjimky. Levicovou vládu má nyní pouze Švédsko, a k tomu ještě menšinovou.

Čtěte také: Zeman: ‚Tahle země není pro všechny,‘ varoval opět před uprchlíky

Autor nezpochybňuje, že se severské země umisťují na špičkách žebříčků životní úrovně, jejich obyvatelé za to ale nemohou vděčit vysokým daním a rozsáhlému vlivu státu. Úspěšnost Norů, Švédů, Dánů i Finů podle něj pramení z jejich historických vlastností, jako je vysoká pracovní morálka, osobní zodpovědnost, důvěryhodnost a sociální soudržnost. Zformovaly se mimo jiné díky luteránskému vyznání a drsným pracovním podmínkám v chladném podnebí. Zatímco ve většině evropských zemí během středověku prosadil feudalismus, založený na poddanské práci pro vrchnost, ve skandinávských zemích s výjimkou Dánska se udržela početná vrstva svobodných rolníků. „Historicky nebyla tvrdá práce na chladném severu chápána jen jako nutnost, ale také jako něco, co má v podmínkách soukromého vlastnictví zjevnou hodnotu,“ píše Sanandaji. Je asi zbytečné připomínat, že česká historicky-kulturně-sociální výbava se od té skandinávské poněkud liší.

Severské státy zaznamenaly obzvlášť úspěšné období ještě před zaváděním sociálního státu. Například Švédsko bylo v letech 1870 až 1936 nejrychleji rostoucí ekonomikou v industrializovaném světě. Naopak od sedmdesátých do devadesátých let kleslo v žebříčku nejbohatších zemí ze čtvrtého na třinácté místo. se v rozhodující míře nezasloužil ani za příjmovou rovnost, největší rozdíly se umazaly v druhé polovině 19. století a první polovině 20. století.

Přechod na model welfare-state se pak projevil v mnoha ohledech negativně, vedl například k sociální deformaci, tvrdí Sanandaji a dokládá to statistikou, podle níž jsou Seveřané sice proslulí zdravým životním stylem, na druhou stranu ale mají po Nizozemsku nejvyšší výdaje na nezaměstnanost zapříčiněnou pracovní neschopností. Během fotbalového mistrovství světa v roce 2002 stoupla absence v zaměstnání ze zdravotních důvodů o 41 procent.

Aktuální jsou ekonomovy kritické poznámky o nízké schopnosti skandinávských zemí při asimilaci přistěhovalců. Uvádí, že zvláště imigranti s nižším vzděláním se uplatňují znatelně obtížněji než na pružnějších pracovních trzích v Británii nebo Spojených státech. Země jako Švédsko, jehož vláda letos migrantům otevřela širokou náruč, se tak při jejich zaměstnávání chovají více ochranářsky než státy, které se k uprchlické vlně postavily opatrně.

Čtěte také: Zemanovy slovní výpady zaujaly i britský tisk

 

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.