Jsou ještě teenageři, ale dokázali se postavit komunistické vládě
Škola disentu
Jeden svět 2015
Od roku 2012 v Hongkongu vláda ve školách zavedla tzv. národní výchovu. V praxi to znamená, že žák základní školy dostane lepší známku za to, když se při vztyčování vlajky rozbrečí. Nejen s tím se ovšem nehodlá smířit skupina odvážných mladých rebelů, pro které se pochody v čele tisícových davů staly denním chlebem. Dokument Škola disentu sleduje teenagera Joshuu Wonga a o něco staršího Ma Jaie, kteří každý po svém vedou mladou generaci jinou cestou než určila stále vlivnější čínská vláda. Vedou je ke svobodě a samostatnému myšlení.
,,Chceme nezávislé myšlení, ne vymývání mozků!“ vyřvává menší pochod teenagerů s transparenty v rušné hongkongské ulici. Vede je malý vyzáblý kluk s brýlemi, kterému je patnáct, ale mohlo by mu být i méně. Je to Joshua Wong, jehož jméno bude v příštích 18 měsících zaplňovat titulní strany nejdříve hongkongských a pak i světových médií. Joshua ve svých patnácti založil studentské hnutí Scholarism, které se rozhodlo postavit stále sílícímu nepříteli – čínské vládě, jež se v bývalé britské kolonii, která je ze všech koutů Číny nejdemokratičtější, snaží stále více posilovat vliv a vštěpovat kult uctívání komunistické strany Číny. Chytře a pokoutně začíná už od těch nejnižších sfér. V roce 2012 zavádí národní výchovu od základní školy. To v praxi znamená, že se děti ve školách budou učit například to, že západní demokracie je odporný systém soupeřících stran, kvůli kterým lidé jen trpí. Samozřejmě naprosto vynechává porušování práv, represe a překrucuje historii.
Mladý Joshua se rozhodl proti snaze vychovat z malých Hongkongčanů nemyslící následovníky politické garnitury bojovat všemi možnými prostředky. Klíčovou se v této záležitosti stává ,,volba“ nového šéfa Hongkongu. Hrozí, že se jím stane CY Leung, který má za cíl jediné – prosazovat vliv Pekingu .
Protipól k Joshuovi, i když na stejné straně barikády představuje osmnáctiletý rebel s dlouhými vlasy Ma Jai, který stojí spíše v pozadí, je radikální a běžně se na demonstracích střetává s policií, která ho pravidelně uvězňuje. Kvůli svému aktivismu v Lize sociálních demokratů odešel ze školy.
Každý demonstrují po svém, na ulici často bok po boku, ale cíl mají totožný: vést Hongkong cestou demokracie a samostatného myšlení. Dokument sleduje, jak se během osmnácti měsíců ze dvou menších hnutí vedených převážně studenty, kteří se v Číně obecně respektu příliš netěší, vyvine všemi známá disidentská platforma, která dokáže na demonstraci strhnout i 120 tisíc lidí, což je i při sedmimilionovém Hongkongu pořádné číslo. Přesto boj proti čínskému drakovi není jednoduchý.
Hongkong je mrtvý
Obávaný CY Leung dostal na konci března 2012 dost hlasů od ostatních stran ve vládě a nastupuje do úřadu. ,,Jestli bude tenhle vlk zvolen, Hongkong umře. Už je mrtvý,“ říká jeden z protestujících při sledování výsledků voleb.
V té době Joshuovo hnutí funguje již druhým rokem, je silné a tak se Joshua nebojí konfrontovat Leunga s otázkami o zavedení národní výchovy. Leung, se samozřejmě otázkám vyhýbá a raději tiskovou konferenci přeruší. I přes Joshuovy silné argumenty, které prezentuje ve všech možných debatách s politiky a Ma Jaiovy potyčky s policií, se národní plán výchovy začne vyučovat od školního roku 2013.
Mladí revolucionáři si tedy berou nový cíl. Boj za zavedení všeobecného volebního práva, které nemá ani jeden ze sedmi milionů hongkongských obyvatel. Veškerá pozornost se tedy soustřeďuje i na další volby do vlády. Kam chce Ma Jai i Joshua dostat zástupce Ligy sociálních demokratů. Ani to se na konci voleb nedaří.
Prohra jako začátek výhry?
Přesto se nedá říct, že by Joshua s Ma Jaiem a ostatními bojovníky za demokracii byli neúspěšní. Naopak. Film ukazuje, že dnešní čínská společnost není tvořena jen ovcemi bečícími na povel, že zde existuje velmi silná proti čínská nálada, jejímž důkazem jsou i deštníkové masivní protesty z konce minulého roku. I když byly i ty neúspěšné, dokázaly poměrně silně otřást pozicí čínské komunistické strany.
Hongkong je jako bývalá kolonie, kterou Britové Číně navrátili v roce 1997, sice jiná, liberálnější, ale to neznamená, že by nemohla rozšířit svobodného ducha i do zbytku Číny. Na protesty k výročí předání zpět Číně 1. července se nakonec přidávají 3 tisíce lidí, nejvíce od 1997.
Důkazem toho, že Čína Joshuovy protesty bere vážně je i to, že policie začala používat slzný plyn. V létě 2012 při rozhovoru na kameru má Joshua silné podezření, že mu vláda napíchla mobil. Situace se přiostřuje a Joshua už není jen obtížný hmyz s transparentem. Stal se regulérním vůdcem hongkongských davů.
Film kromě veřejné sféry sleduje i zákulisí protestů a soustřeďuje se na Joshuův soukromý život, život teenagera, kterým přestává být. Je ze silně křesťanské rodiny, chodí zpívat do kostela. Není to jen kluk unešený náhlou slávou, ale má naprosto jasné názory na to, jak by měla vypadat země, ve které žije. Novináře bere jako nástroj, jak se k těmto cílům přiblížit.
Můžeme sledovat zajímavý kontrast obou osobností, které chodily do stejné školy, jezdily stejným autobusem, ale neznaly se. Ma Jai je jiný, neumí své myšlenky formulovat jako Joshua a ve svém životě jasno také nemá. Nejdříve s Joshuou souhlasí a uznává ho za kvality, které jemu chybí. Postupně začne být stále víc a víc skeptický, probouzí se v něm žárlivost. Zatímco on tráví čas po soudech za své přestupky, Joshuu poslouchá celý Hongkong. Po posledním velkém protestu před volbami, kam si Joshuův projev přišlo poslechnout rekordních 120 tisíc lidí, Ma Jai už nesouhlasí s tím, jak Joshua opozici vede. Ani Joshua není sále ještě dospělý. Když vyřvává hesla před davem, je na něm vidět, jak si slávu až dětinsky užívá.
„Doufám, že v příštím roce se budou všichni občané Hongkongu inspirovat charakterem ovce a budou táhnout za jeden provaz a budou pracovat pro naši budoucnost,“ vzkázal Číňanům Leung na čínský nový rok. I přes toto doporučení hongkongského vlka, jak se CY Leungovi přezdívá kvůli jeho vychytralosti, se zdá, že při nejmenším Hongkongčané se jako ovce chovat nehodlají. Joshua, Ma Jai a zbytek mladé generace jsou toho důkazem.
Škola disentu / Matthew Torne / Hong Kong, UK / 2014 / 101 min.
