Rostoucí vedra prý vyženou turisty do střední Evropy
U moře to bude nebezpečné?
NOVÉ
1
Na dovolenou ke Středozemnímu moři? V budoucnu se tam prý bude jezdit méně a méně. Turistická letoviska ve Španělsku, Itálii nebo Chorvatsku přestanou být pro turisty atraktivní kvůli klimatickým změnám, kterými si Evropa v příštích desítkách let projde. Vydělají na tom naopak severnější státy Evropy, například pobaltské země, Slovensko, ale také Česká republika.
Potenciálním dopadem předpovídaných klimatických změn na turistiku v Evropě se zabývá nová studie Evropské komise. Podle ní se během několika následujících desítek let turistický ruch v Evropě zásadně změní. Jižní slunné destinace se stanou pro turisty příliš horké, suché a nebezpečné. A přestanou je navštěvovat, předpovídá studie.
Teploty se v budoucnu podle studie mohou v jižních oblastech Evropy šplhat tak vysoko, že pro turisty už nebude příjemné trávit v nich léto. S vysokými teplotami se bude navíc pojit velké sucho, které bude mít za následky lesní požáry. Turisté také budou místní přírodu považovat za příliš divokou a smrtelně nebezpečnou.
Na klimatických změnách naproti tomu vydělají státy ležící více na sever, konkrétně státy střední Evropy, jako je Slovinsko, Německo, Litva, Maďarsko, Slovensko, ale i Česká republika. V těchto zemích totiž v důsledku klimatických změn vzroste průměrná teplota a budou proto pro turisty přitažlivější.
Čtěte také: Nebezpečnější než povodeň. Česko zasáhlo padesátileté sucho
Podle Katedry fyziky atmosféry UK průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně stoupne o 1°C, do roku 2060 až o 2,5°C a zvýší se také množství tropických dnů, kdy je maximální teplota 30 stupňů a vyšší. V roce 2060 by jich mohlo být až o 35 více.
Klimatické změny budou mít podle studie také zásadní dopad na ekonomiku. Zatímco v jižních státech Evropy by mohlo v důsledku klimatických změn dojít ke snížení příjmů z turistického ruchu až o 0,45 % HDP ročně, zbytek Evropy by měl HDP naopak růst. Autoři studie Salvador Barrios a Juan Ibanez Rivas pro analýzu využívali hedonické ohodnocení klimatických podmínek v kombinaci s odhady ubytovacích a cestovních nákladů.
Změny komfortních „teplotních zón“ by mohly podle studie změnit také to, kdy a na jak dlouho lidé jezdí na dovolenou. Doba letní dovolené se zkrátí a lidé si počet volných dnů naopak rozloží do celého roku, a budou tak moci využít příjemnější teplotní podmínky.
Současní hoteliéři například ve Španělsku se nicméně nemusí obávat, že by příští rok přišli o tržby. Studie totiž pracuje s dlouhodobým výhledem až do roku 2100.
