1

Je suis fotbalista

Témata: , ,

Fotbalisté Borussie Dortmund v úterý jen o kousek unikli krveprolití. Včera přicházely první detaily z vyšetřování: tři výbušniny nastražené v křoví na projíždějící klubový autobus, který vezl hráče z hotelu na stadion k zápasu proti AS Monaco, byly naplněné hřebíky. Výbuch zranil jednoho policistu v doprovodu a obránce Borussie, Španěla Marca Bartru. Poblíž místa činu se válely tři identické dopisy a v nich výzva, aby Německo stáhlo svá vojenská letadla ze syrského vzdušného prostoru (Luftwaffe ovšem nad Sýrií neprovádí bojové, jen pozorovací lety) a uzavřelo americkou leteckou základnu na svém území Ramstein. Policie má podezření na dva pachatele, jednoho z nich, Iráčana bytem ve Wuppertalu, zatkla, po druhém, „Němci“ z nedalekého Fröndebergu, včera večer ještě pátrala. Slovo „Němec“ tu nemusí znamenat etnický původ, ale fakt, že dotyčný má německý pas. Bývá to jeden z osvědčených triků, jak takzvaně nepřilévat olej do ohně.

Odložený zápas byl odehrán včera, a byť na trávníku chyběla radost ze hry, kromě zraněného Bartry nastoupili za Dortmund všichni, kdo v úterý seděli v napadeném autobuse. To není málo. Hráči od vedení klubu před zápasem dostali možnost zápas vynechat, pokud by se necítili. Nikdo té možnosti nevyužil.

Zápas samozřejmě probíhal za zpřísněných bezpečnostních podmínek. Ve stejnou dobu se v jiném německém městě, Mnichově, hrálo další čtvrtfinále Ligy mistrů: Bayern Mnichov vs. Real Madrid. Policejní ostraha v Mnichově byla po dortmundském úterku zvýšena z 370 na 450 policistů, především kolem hotelu, v němž byl ubytován Real.

Čtenář takového zpravodajství nepotřebuje velkou představivost, aby uviděl evropský fotbal budoucnosti: stovka policistů kolem hotelu pro fotbalisty, policejní konvoj pro převoz hráčů z hotelu na stadion (v Dortmundu včera ještě naštěstí nepřepravovali hráče  na stadion v transportérech, nicméně před autobusem jely čtyři policejní vozy), snajpři na střeše stadionu, po zápase už žádné večírky v barech s dámskou společností, ale v nějakém luxusním bunkru.

Představa, že by se každé utkání ve vrcholovém fotbale stalo rozsáhlým bezpečnostním cvičením, je zneklidňující, má i nedozírný potenciál pro atmosféru v zasažených společnostech. Fotbal je dnes poslední významná příležitost, kde mohou lidé na veřejnosti ulevit atavismu v sobě, v tomto případě podvědomé touze patřit do nějaké tlupy, která si to bezdůvodně rozdá s jinou tlupou, aby se ujistila, že my jsme ti nejlepší a nejsilnější. S tím, jak se v posledních desetiletích mění evropské společnosti, byl i ve fotbale rasistický primitivismus postupně vytlačen jakýmsi primitivismem bez chuti a zápachu, přetaženým občas dokonce nátěrem pokroku. Ať už si o pokrokářské propagandě myslíme svoje, zrovna v tomto případě to byl mistrovský kousek.

Speciálně v Německu se fotbalové kluby stavějí do čela tažení proti reakci, xenofobii, náckům – a nejen jim. Dosavadní vrchol přišel před dvěma lety, když ještě pravicovou AfD vedl normální, bezúhonný profesor ekonomie Bernd Lucke a přiopilí a pokrokoví fanoušci fotbalového Kolína se ho snažili i s manželkou vyhodit z jídelního vozu ve vlaku. Zdůvodnění: fašisty ve vlaku nebudeme trpět.

Fandové Borussie Dortmund se před dvěma měsíci postarali o rozruch, když napadli fanoušky RB Lipsko. Pokus vysvětlit řádění několika set dortmundských ultras proti dokonale mírumilovným hostům na výletu ze Saska jako pomstu neonacistů řediteli klubu, který proti nim vede kampaň, nevyšel. Naopak se při té příležitosti ukázalo, že právě dortmundští ultras se u vedení klubu přimlouvali za kampaň proti – náckům. Házení kamenů a fyzickému násilí tehdy nebyli vystaveni černí hráči ani fanoušci nějakého zahraničního klubu, ale fandové, často s rodinami, z východního Německa. Z veřejné debaty v Německu si člověk už delší dobu může odnést dojem, že antipatie vůči Ossis je u našich sousedů dnes jediný povolený kolektivní předsudek. Taky proto, že jen ve východním Německu, speciálně v Sasku, kde leží i Lipsko, si normální ctihodní občané dovolí jít demonstrovat proti islámskému přistěhovalectví nebo veřejně vypískat kancléřku.

Proměnit fotbal, tuto tribunu boje proti „pravičákům“, v připomínku, že Evropa čelí teroru muslimských radikálů, by byl i na islamisty hodně nebezpečný nápad.

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.