Nejdražší známka světa. Patřila králi filatelistů i vrahovi

Vzácná známka One-Cent Magenta, která se v úterý vydražila za 9,5 milionu dolarů (192,5 milionu Kč), toho od svého vzniku v roce 1856 zažila opravdu hodně. Vlastnil ji největší filatelista historie nebo multimilionář John du Pont, jenž zastřelil amerického olympionika, kterého sponzoroval. Film o du Pontovi letos v Cannes získal cenu za nejlepší režii.

Newyorská aukční síň Sotheby's v úterý večer vydražila nejvzácnější známku světa One-Cent Magenta (Jednocentová karmínová). Padl nový rekord. Když se cena známky porovná s její zanedbatelnou váhou, jde o nejdražší člověkem vyrobený objekt v dějinách.

Vznikla z nouze

Příběh Jednocentové karmínové začal v roce 1856 v tehdejší Britské Guyaně. Vytištěna byla z nouze, když se zpozdila dodávka známek z Británie a místní pošta musela požádat o pomoc tiskárnu Joseph Baum & William Dallas, která běžně tiskla noviny Official Gazette.

Kdybychom mohli cestovat časem do dne, kdy známka vyjela z knihtiskového stroje, byl by na ní ještě vidět státní znak Britské Guyany, loď na mořských vlnách a motto kolonie Damus Petimus Que Vicissim, které původně napsal římský básník Quintus Horatius Flaccus.

Prvním sběratelem, k němuž se známka dostala, byl dvanáctiletý Skot Vernon Vaughan. Našel ji mezi strýcovými věcmi a založil do alba. Později si chtěl pořídit sadu nových zahraničních známek a Jednocentovou karmínovou prodal sběrateli N. R. McKinnonovi za šilinky v hodnotě jednoho dolaru. Po pěti letech prodal McKinnon celou sbírku svému příteli Wylie Hillovi do Glasgow.

Zámek pro známky

První skok v ceně známka zaznamenala, když se od Hilla dostala k liverpoolskému obchodníkovi Thomasi Ridpathovi za 120 liber. Od něj si ji koupil francouzský hrabě Philipp La Renotiere von Ferrary, kterého filatelisté považují za svého nekorunovaného krále.

Podle filatelistických historek byl Hind známkou posedlý a koupil i její druhou kopii. Ovšem jen proto, aby ji zničil a ze své původní známky tím udělal poslední přeživší.

Von Ferrary shromáždil největší sbírku známek v historii, díky svému jmění do ní totiž mohl zahrnovat celé cizí sbírky. Jednu koupil i od barona Rotschilda. Na zámku, kde von Ferrary známky shromažďoval a nikdy nevystavoval, ukrýval i další kousek, který dnes patří k nejdražším – jediný exemplář švédského barevného chybotisku Tříšilinková žlutá z roku 1855.

Po Ferraryho smrti se pohádková sbírka dražila v Paříži, v roce 1922 si Magentu za 7343 liber koupil průmyslník Arthur Hind, s nímž přeplavala Atlantik a dostala se do New Yorku. Říká se, že Hind byl známkou posedlý – v aukci zvítězil i nad britským panovníkem Jiřím V. – a koupil i její druhou kopii. Ovšem jen proto, aby ji mohl zničit a udělat ze své původní známky poslední přeživší.

Hind zemřel v roce 1933, vdova pak soudu dokazovala, že speciálně Jednocentovou karmínovou dostala od manžela ještě před jeho smrtí. Uspěla a v roce 1940 byla známka prodána na Floridu inženýrovi Fredericku Smallovi, odhaduje se rozmezí 40 až 75 tisíc dolarů.

Námět pro film

Small dal známku do aukce v roce 1970, kdy ji za 280 tisíc dolarů odkoupil obchodník Irvin Weinberger zastupující skupinu investorů. Weinberger si potrpěl na marketingové zatraktivnění známky, a tak ji rád nosil v kufříku, který měl připoutaný k zápěstí. Pro jistotu ho ještě obklopovala skupinka bodyguardů.

Po deseti letech si známkou, za níž dal 935 tisíc dolarů, udělal radost John du Pont, dědic jednoho z největších chemických koncernů, který v roce 1802 začal jako výrobce trhavin a střelného prachu. Ten ukončil i du Pontovu kariéru továrníka, multimilionáře, ale také mecenáše sportu a trenéra. Podporoval gymnastiku, plavání, moderní pětiboj nebo atletiku, v jeho tréninkových centrech se v roce 1992 připravovalo až 150 amerických sportovců.

Dlouholeté přátelství skončilo vraždou na příjezdové cestě. Du Pont do Schultze třikrát vystřelil, poté se schoval ve svém sídle a dva dny vyjednával s policií.

Byl mezi nimi i zápasník David Schultz, mistr světa, olympijský vítěz ve volném stylu a člen du Pontova týmu Foxcatcher. Du Pont nebyl jen Schultzovým šéfem, ale byli i velmi blízcí přátelé. Du Pont dokonce umožnil Schultzovi a jeho manželce, aby žili v domě na jeho pozemku.

Dlouholeté přátelství ale skončilo vraždou na příjezdové cestě. Du Pont do Schultze třikrát vystřelil, poté se schoval ve svém sídle a dva dny vyjednával s policií. Po Du Pontově zadržení lékaři zjistili, že trpí paranoidní schizofrenií. Díky nemoci se vyhnul trestu smrti, ale v roce 1997 nastoupil do vězení, kde v prosinci 2010 zemřel.

O zatím posledním majiteli Jednocentové karmínové vznikl film Foxcatcher, za jehož režii letos Bennett Miller získal cenu na festivalu v Cannes. Jako du Ponta obsadil proti typu spíše komika Stevea Carella, Schultze hraje Mark Ruffalo.

Nejdráže prodané známky:

Obálka z Bordeaux: Unikátní obálka, kde jsou nalepeny modrý i červený Mauritius současně, byla doručena z Mauritia jistému francouzskému vinaři. V roce 1993 ji koupil anonymní sběratel na aukci v Curychu za pět milionů dolarů (asi 101,3 milionu korun podle současného kurzu).

Z-grill: Známku s profilem Benjamina Franklina z roku 1868 získal v říjnu 2005 sběratel a obchodník s cennými papíry Bill Gross výměnou za sestavu čtyř známek Obrácené Jenny v hodnotě 2,97 milionu dolarů (asi 60,2 milionů korun).

Obrácená Jenny: Chybotisk z roku 1918. Na známce je dvouplošník Curtiss JN-4H, přezdívaný Jenny, natištěný vzhůru nohama. Známek bylo vytištěno celkem 700, po vydání se prodalo pouze sto, ostatní poštovní úřad stáhl.

Tříšilinková žlutá: Švédský barevný chybotisk z roku 1855; unikát vytištěný omylem v jediném exempláři. Naposledy byl vydražen v roce 2010 za 2,27 milionu dolarů (46 milionu korun). Za stejnou sumu byla známka vydražena i při aukci v roce 1996.

Misionářská Havaj: Modrá dvoucentová známka z roku 1851, existuje jediný známý neupotřebený kus. V roce 1995 v aukci prodána za 1,9 milionu dolarů (asi 38,5 milionů korun).

Vzácné známky:

Penny Black: První nalepovací známky na světě přišly do oběhu 6. května 1840, byly černé, jednopencové, s portrétem královny Viktorie. Bylo jich vytištěno na 68 milionů kusů. Nyní mají cenu kolem pěti milionů dolarů, tedy asi 101 milionů korun.

Modrý Mauritius: Objevil se společně s červeným v roce 1847 jako první emise stejnojmenné britské ostrovní kolonie, má hodnotu dvě pence, existuje asi 12 exemplářů. V laické veřejnosti nejpopulárnější známka světa.

Červený Mauritius: Emise z roku 1847 s nominální hodnotou jedna penny, známo asi 14 exemplářů.

Perla britské koruny: První známka platná v britské kolonii Indii pochází z roku 1854. Byla tištěná v Kalkatě a zobrazuje profil mladé královny Viktorie ve čtyřech různých hodnotách. Nejvyšší z nich byla první dvoubarevná známka na světě.

Basilejská holubice: První a jediná známka, kterou vydal švýcarský kanton Basilej. Byla to první známka natištěná ve třech barvách (černá, modrá a červená). Dnes zůstává jednou z nejkrásnějších klasických známek.

Osmdesátiblok modrých Merkurů: Rakouská pošta dala 1. ledna 1851 do oběhu známky určené výhradně k vyplácení novinových zásilek. Tak se zrodily první novinové známky světa. Ve středu je hlava boha Herma, který byl ve starém Římě nazýván Merkur, známky měly barvu modrou, žlutou a růžovou.

Bermudský Perot: První známka vytištěná na Bermudách na oslavu ustavení hlavního města Hamilton. Je na ní podepsán bermudský poštmistr William Perot. Dodnes se zachovalo asi 11 exemplářů, většinou v držení evropské šlechty, jednu vlastní britská královna Alžběta II.