Tajná pražská mise: sovětští agenti přijeli zavraždit Vlasova

„Shodil jsem ze sebe padák, zamaskoval ho a vypravil se pátrat po členech skupiny,“ napsal do hlášení agent Michal Komissarov, krycí jméno Vladimirov, který seskočil v noci 1. dubna 1945 z letadla Douglas C-47 do lesů pět kilometrů severovýchodně od středočeské Dobříše. Do čtyřiceti minut se ve tmě dokázal najít s ostatními parašutisty. Velitel skupiny přikázal vzít padáky a ukrýt je. „Vrátil jsem se s padákem na shromaždiště, ale nikdo tam nebyl. Na mé signály nikdo nereagoval. Blížil se rozbřesk, neznal jsem to tam, tak jsem se ukryl v lesní houštině,“ pokračoval Komissarov. Soudruzi ho nalezli až nazítří v poledne. Poté se přesunuli do tábora operativně-čekistické skupiny 4. správy zvané Fakel, která kolem Prahy operovala už delší dobu.

Historik Pavel Žáček v archivech ukrajinské KGB vypátral dosud neznámé dokumenty o akci, jejímž cílem měl být atentát na Vlasova na území protektorátu Čechy a Morava.

Dvaatřicetiletý Komissarov byl Lidovým komisariátem státní bezpečnosti (NKGB), jednou z mnoha tehdejších sovětských tajných služeb, naverbován teprve rok a čtvrt před seskokem do okupovaných Čech. Později ho pověřila mimořádně důležitým úkolem s nejvyšším stupněm utajení: zlikvidovat generálporučíka Andreje Vlasova, velitele Ruské osvobozenecké armády (ROA). Pro tuto akci byl vytvořen agenturně-operativní svazek s krycím názvem Voron.

Moskva plánovala zavraždit Vlasova ještě na sovětském území, když tam jeho jednotky bojovaly proti Stalinovi po boku hitlerovců.  Sovětský Nejvyšší soud předtím odsoudil Vlasova k trestu smrti. Jenže vyslaní agenti s úkolem verdikt vykonat se v německém týlu k muži považovanému za úhlavního zrádce nedostali nikdy dostatečně blízko.

Historik Pavel Žáček ale v archivech ukrajinské KGB v Kyjevě vypátral dosud neznámé dokumenty o akci, jejímž cílem měl být atentát na Vlasova na území protektorátu Čechy a Morava.

Čekistické komando, v němž byl do protektorátu vyslán Komissarov, nebylo zdaleka jediné. Archivní dokumenty dokládají, že v srpnu až říjnu 1944 bylo na území Čech a Moravy vysazeno minimálně čtrnáct a v březnu a dubnu 1945 dalších dvanáct operativně-čekistických skupin o celkovém počtu 345 lidí.

Více čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo.