Babiš nechce dát na inkluzi více peněz. Valachová si je má najít

Ministerstvo financí zatím nechce, aby ministerstvo školství na podporu společného vzdělávání získalo z rozpočtu peníze navíc. Má to hradit z vlastních zdrojů v mezích výdajů, které má na letošek i ve střednědobých výhledech na roky 2017 a 2018. Ministerstvo financí to uvádí v připomínkách k návrhu takzvané inkluzivní vyhlášky, jejichž souhrn zveřejnil server Česká škola. Ministerstvo školství v důvodové zprávě tvrdí, že si novinky vyžádají ze státní pokladny navíc 410 milionů korun v září až prosinci 2016, miliardu v roce 2017 a 1,5 miliardy o rok později.

Ministerstvo financí reaguje, že z jeho strany tyto požadavky „nelze akceptovat“. Když ministerstvo školství pod vedením Marcela Chládka (ČSSD) novelu překládalo, tvrdilo, že zvýšené finanční nároky bude schopno pokrýt v rámci schválených výdajů. „Musím trvat na svém stanovisku, že součástí navrhované vyhlášky musí být vyjádření, že případné finanční dopady budou zabezpečeny v rámci stanovených výdajových limitů kapitoly MŠMT,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO) v průvodním dopise adresovaném současné ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). Uznává, že tehdejší nedostatečné vyhodnocení finančních dopadů současná šéfka resortu nezavinila, a připouští možnost dalších jednání.

Právě nárok na financování podpůrných opatření včetně asistentů pedagoga ze státního rozpočtu je klíčovou změnou, kterou má novela od letošního září přinést. Mělo by se tím ulehčit začlenění handicapovaných a různým způsobem znevýhodněných dětí do běžných škol a sjednotit podmínky pro ty, které se už nyní vzdělávají společně se zdravými vrstevníky.

Ministerstvo školství dnes konečnou podobu vyhlášky předá legislativní radě vlády. K jeho návrhu, jak by mělo společné vzdělávání vypadat, se ze strany některých krajů, školských odborů a mimo jiné i ze Svazu měst a obcí sešla celá řada připomínek. „Snahou ministerstva bylo promítnout do textu vyhlášky připomínky nejen krajů, ale i ostatních připomínkových míst tak, aby text vyhlášky odpovídal zákonnému zmocnění a současně reflektoval požadavky praxe,“ sdělilo ČTK tiskové oddělení úřadu.

V připomínkách se opakovaly například obavy z nedostatečného počtu pracovníků školských poradenských zařízení i dalších specialistů, které je navíc podle některých kritiků obtížné sehnat. Navrhované lhůty na vydání doporučení a další úkony jsou prý vzhledem ke kapacitám poraden nereálné. Odbory také poukazují na skutečnost, že učitelům přibudou další povinnosti, aniž budou jiné redukovány.

Otázkou zůstává také to, jak si se vzděláváním integrovaných dětí poradí učitelé bez zkušeností s nimi a bez znalostí z oboru speciální pedagogiky. „Pro tyto učitele se budou organizovat semináře na osm hodin, což se má rovnat studiu speciální pedagogiky, které trvá tři až pět let,“ uvedl Svaz měst a obcí.

Podobně jako kraj Vysočina a odbory tento svaz kritizuje navrhovaný model jednoznačného upřednostňování integrace dětí do běžných tříd, pokud to jejich stav připouští. „Nejsme přesvědčeni o tom, že při individuální integraci dosáhnou všichni žáci s handicapem lepších výsledků než ve speciální třídě s nízkým počtem žáků a odborně vzdělanými pedagogy,“ uvedl kraj Vysočina.

V několika souborech připomínek je negativně hodnoceno také upozaďování rodičů při volbě způsobu vzdělávání dítěte. Krajům se také nelíbí rovněž velmi omezená možnost vzdělávat děti s různými handicapy v jedné speciální třídě. Pokud totiž základní školy takovou třídu zřizují, jsou do ní obvykle zařazovány děti s různými potížemi.

ČTĚTE TAKÉ: Rozruch kolem inkluze