‚Klause považuji stále za největšího zlojeda‘
NOVÝ SPECIÁL TÝDENÍKU ECHO
30 NEJLEPŠÍCH ROZHOVORŮ
1
Když na mimořádné schůzi sněmovny k Čapímu hnízdu 23. března začal mluvit vicepremiér Andrej Babiš, vytáhl po chvíli brožurku o údajné zkorumpovanosti svého arcikritika Miroslava Kalouska. Spisek vydal Nadační fond proti korupci (NFPK) a Babiš se jím ohání často. Novinka přišla o pár minut později, kdy vicepremiér ve své řeči napadl i některé podnikatele z nadačního fondu, jmenovitě i jeho zakladatele Karla Janečka. Fond předtím zveřejnil vcelku mírnou kritiku Babišova postupu v aféře Čapí hnízdo. Jak vlastně Janeček vidí plody protikorupční vlny, kterou před pěti lety pomáhal spouštět, jak se teď dívá na Václava Klause a jak pokračuje jeho projekt Demokracie 21?
Pořád Václava Klause považujete za největšího zlojeda v zemi?
Ano, myslím, že zemi v 90. letech poškodil nejvíc.
Dřív mu i kritici dávali k dobru, že vytvořením ODS u nás prosadil systém politických stran. Vás tohle asi moc nedojme.
Babiš je při vší kritice pořád úplně jiný level, jiná dimenze než Klaus. Ale oba jsou konkrétní lidé, to všechno je kritika konkrétních lidí, já se víc zabývám návrhem hlasovacího systému (D 21, systém, v němž Karel Janeček navrhuje dvoumandátové obvody a v nich pro každého voliče čtyři kladné a jeden či dva záporné hlasy, tak aby volič mohl hlasovat nejen pro někoho konkrétního, ale i proti někomu konkrétnímu – pozn. red.) a tady nejde o nic menšího než o změnu společnosti. Jde o výběr těch nejlepších lidí, aby řídili naši společnost. Já jsem ten koncept nadesignoval na politiku a je naprosto fascinující, jaký má dopad na nepolitické aplikace, takový jsem vůbec nečekal, když jsem před třemi roky koncept více hlasů vymýšlel. Nápad na ty nepolitické aplikace vznikl před dvěma lety v diskusi s odborníky ze Světové banky, kterým se to moc líbilo a navrhli použít můj model pro hlasování lidí v participativním rozpočtování. Takže občané mohou hlasovat o části rozpočtu, o některých projektech, že ten se jim líbí, a tenhle nelíbí. Teď ta věc slaví obrovské úspěchy u nás – Říčany, Mariánské Lázně, Praha 10, naposledy Zbraslav – i ve světě – 28 distriktů v New Yorku. Občané vybírají, na jaké rozpočtové priority dát peníze. New York City je dnes největší klient Demokracie 21, ale už náš model použili i v Portugalsku, Tunisku, jednou dokonce v Číně.
Myslíte, že někdy svůj projekt uskutečníte i na vrcholné politické úrovni?
Určitě. Když jsem ho poprvé propagoval před čtyřmi lety, ukázalo se, že cestou přesvědčit na přednáškách veřejnost to nepůjde. Pak se jako lepší cesta ukázalo nabídnout nepolitické aplikace, je po nich velká poptávka, dneska už i z českých státních úřadů. Když teď Demokracii 21 používá víc než 21 měst v Česku, třeba jich za rok bude sto. A lidi už ten model budou znát, vznikne po něm poptávka a nakonec politici nebudou schopni nakecat lidem, že Janeček je mimo a že by nám to mohlo rozhodit demokracii.
Abychom skončili, kde jsme začali: kdyby vám Babiš nebo někdo z vládnoucích politiků pomohl prosadit ten systém do celostátních voleb, je to podle vás tak revoluční změna, že by tím u vás dotyčný zase získal kredit?
To určitě ne. Řeknu to takhle: je důležité umět odpouštět, když někdo něco udělal před patnácti dvaceti lety a od té doby se choval dobře, pak OK. Ale rozhodně si nemůže nikdo myslet, že bude prase, pak udělá jednu dobrou věc, a na všechno se zapomene. I když třeba vy v Echu někdy máte extrémní názory, je dobře, že do toho šťouráte. Historie je ohromně důležitá, ne že ne.
