Co bylo po ukřižování Ježíše? Objasnit to mohou vzácné relikvie
Jde o padělky?
AKTUALIZOVÁNO
1
Ověření pravosti desítek olověných kodexů, které mohou pocházet z dob raného křesťanství, svítá naděje. Velká Británie založila iniciativu, která by měla tlačit na výzkum jordánských náboženských relikvií, které by mohly být podle odborníků ještě větším objevem v dějinách křesťanské archeologie, než jsou Svitky od Mrtvého moře.
V případě pravosti by nalezené texty mohly podle expertů změnit na pohled rané křesťanství a příběh Ježíše Krista. Taky by mohly osvětlit události po jeho ukřižování a přiblížit šíření křesťanské víry směrem na Západ mimo židovský svět.
Na konci března ve Velké Británii vzniklo z iniciativy vědců i náboženských autorit Centrum pro studium jordánských olověných knih, který se snaží tlačit na jordánskou vládu, aby náboženské relikvie nechala podrobit řádnému výzkumu.
Are these the biggest discovery in religious archaeology since the Dead Sea Scrolls? http://t.co/6ivqIA4vNl pic.twitter.com/qxChSGzXB3
— The Economist (@TheEconomist)
26. Březen 2015
Několik desítek olověných kodexů bylo objeveno v roce 2011 na území Izraele u místního beduína, který tvrdil, že jsou ve vlastnictví rodiny už stovku let. Jordánské úřady ho však obvinily z krádeže relikvií z jeskyně na severu Jordánska, kde prý povodeň tehdy odhalila dva výklenky označené starobylým židovským symbolem – sedmiramenným svícnem.
Knihy jsou vázané v kroužkové vazbě a mají většinou od 5 do 15 stran. Vyrobené jsou z olova a mědi. Nejdříve je potřeba kodexy podrobit metalurgické analýze. Kritici totiž namítají, že se jedná o podvrhy. Starověké olovo, ze kterého jsou knihy vyrobené, je podle nich lehce padělatelné. Ovšem relikvie vykazují velké množství různých forem koroze, padělatel by tak musel být extrémně pečlivý, aby to důvěryhodně dokázal napodobit, upozorňuje The Economist.
