Skotové si musí sami rozhodnout o své budoucnosti

Jsem mezi signatáři dopisu, který podepsalo 50 politiků ze zemí Evropské unie a je adresovaný skotskému parlamentu. Píše se v něm, že samostatné Skotsko by bylo v unii vítané.

Aby bylo jasno, není to o mé podpoře nějakému separatismu, ale o možnosti, že by se Skotové v referendu rozhodli pro samostatnost, a tím pádem pro členství v EU.

Je nezpochybnitelnou skutečností, že obyvatelé této země většinou hlasovali proti brexitu, tedy proti vystoupení Velké Británie z Unie. Je tedy jasné, že nyní jsou nespokojeni, nechtějí odejít z Evropy a hledají řešení, jak tomu zabránit.

Jedním z nich je nové referendum o vyhlášení samostatnosti Skotska. Nechci radit Skotům, jak mají hlasovat. Je to jejich země a oni jistě vědí, jak nejlépe rozhodnout o své budoucnosti. Mají na to právo i z hlediska Charty OSN, která zaručuje právo národů na sebeurčení. Ale pokud tedy přiznáváme Angličanům svobodnou volbu k opuštění EU, pak musíme přiznat Skotům to samé v případě opačného rozhodnutí.

Chci také připomenout jeden důležitý fakt. Skotsko bylo po většinu své existence nezávislou zemí. Společný stát s Anglií vznikl tzv. Aktem o Unii pod názvem Království Velké Británie až 1. května 1711, kdy se rozpustil skotský parlament. I poté však zůstal ve Skotsku samostatný právní systém, školství i církve. V každém případě však spojení obou zemí trvá něco přes tři sta let.

Je potřeba být realistou. Pokud něco nefunguje, tak je třeba to změnit. V roce 1992 se rozdělilo Československo na dva státy. Mnozí lidé tehdy věštili, jaká to bude katastrofa. A nakonec se ukázalo, že to žádná katastrofa nebyla a vztahy mezi nástupnickými státy jsou vynikající.

Takže Skotové ať si sami svobodně podle svého nejlepšího svědomí rozhodnou o své budoucnosti. Pokud by si vybrali nezávislost a chtěli se stát členy Evropské unie, tak bychom měli udělat všechno proto, aby v jejich případě byly přijímací procedury co nejkratší.