Putin: Rusko nebude ustupovat Západu. Ukáže sílu
Hrozba západu
NOVÉ
1
Ruský prezident Vladimir Putin dnes před vedením tajné služby FSB prohlásil, že situace země se zlepší jedině v případě, že Rusko nebude ustupovat Západu, ale naopak zvětší svou sílu. Pochválil kontrarozvědku za to, že loni polapila tři stovky cizích agentů, avšak varoval, že další úklady západních tajných služeb lze čekat zejména v období parlamentních a prezidentských voleb v letech 2016 a 2018.
„Neustávají pokusy západních tajných služeb využít ke svým cílům společenské nevládní organizace a zpolitizovaná uskupení především k diskreditaci režimu a destabilizaci vnitřní situace v Rusku,“ řekl. Západ podle něj už plánuje podvratné akce pro volební kampaně let 2016 a 2018.
Putin čelil na přelomu let 2011 a 2012 mohutné vlně protivládních demonstrací, které odstartovaly právě protesty proti falšování výsledků parlamentních voleb v prosinci 2011. Protestní hnutí ale o pár měsíců později potlačil, když byl potřetí zvolen ruským prezidentem.
Službu FSB, která je nástupkyní komunistické tajné policie KGB, v níž Putin sám sloužil, dnes prezident vyzval, aby nepřipustila novou destabilizaci Ruska. „Neustávají pokusy západních tajných služeb využít ke svým cílům společenské nevládní organizace a zpolitizovaná uskupení především k diskreditaci režimu a destabilizaci vnitřní situace v Rusku,“ řekl. Zároveň upozornil, že Západ prý už plánuje podvratné akce pro volební kampaně let 2016 a 2018.
Putin ujistil o své ochotě k dialogu s opozicí a se všemi, kdo „obsažně“ kritizují poměry v zemi. Ale nemá podle něj smysl debatovat s těmi, kdo pracují na zakázku z ciziny a v cizím zájmu. Úřady si proto i nadále budou všímat zahraničních zdrojů financování nevládních organizací, prověřovat soulad mezi deklarovanými záměry a skutečnou činností, aby jakékoliv prohřešky postihly.
Zastrašit se nedáme, hřímal Putin
Putin po návratu do Kremlu prosadil, že nevládní organizace přijímající peníze ze zahraničí se musejí označovat za „zahraničního agenta“, což je v Rusku vnímáno jako velice hanlivé označení. Putin kritizoval také Severoatlantickou alianci, která pod vlivem ruské anexe Krymu a agrese vůči Ukrajině ožila ve svých aktivitách na východě Evropy.
„NATO rozvíjí síly rychlé reakce a posiluje svou infrastrukturu v blízkosti našich struktur. Lze pozorovat snahy porušit jadernou rovnováhu, urychlit vybudování evropské a asijsko-tichomořské části protiraketové obrany,“ řekl Putin. Uvedl, že jednostranné odstoupení USA od dohody o protiraketové obraně v zásadě podkopalo samé základy moderního systému mezinárodní bezpečnosti. USA podle něj také vyvíjejí nové bojové systémy umožňující „bleskový globální uder“, jakož i válčení ve vesmíru.
„Zastrašit, ani zatlačit naši zemi se nikomu nepovedlo a nepovede. Na všechny vnitřní a vnější hrozby pro národní bezpečnost jsme vždy měli a vždy budeme mít adekvátní odpověď,“ řekl Putin. Situace se podle něj změní k lepšímu jedině v případě, že se Rusové nenechají přimět k ústupkům, ale naopak se postarají o to, aby Rusko bylo silnější.
Ruský prezident také řekl, že se Moskva snaží o to, aby se situace na Ukrajině, postižené občanskou válkou, vrátila k normálu. Ale taková nezávislá politika i pomoc postiženým podle něj budí „neskrývané podráždění našich – jak obvykle říkáme – kolegů a partnerů“, kteří pro „zadržování Ruska“ využívají celé spektrum prostředků, od snah o politickou izolace, přes ekonomický nátlak až po informační válku a prostředky tajných služeb. Kontrarozvědka jen loni podle něj v Rusku „ukončila činnost“ 52 cizích rozvědčíků a 290 agentů cizích tajných služeb.
