Stát má místo pro jaderný odpad. Pod hrobem obětí cholery

Hledání vhodného místa, kam by stát chtěl až na stovky tisíc let uložit tisíce tun vysoce radioaktivního odpadu z Dukovan a Temelína, naráží na nečekaný a nezvyklý problém. Na jednom z vytipovaných míst na Vysočině se totiž podle staré církevní kroniky nachází hromadný hrob obětí cholery z 19. století.

Mezi Dolní Cerekví a Rohoznou na Jihlavsku se nachází území, kterému se říká Zádušní les. Právě tuto lokalitu popisuje stará církevní kronika jako místo, kde byla uložena těla několika desítek lidí, kteří zemřeli při epidemii cholery.

Zádušní les přitom leží v oblasti Hrádek, kterou chce Správa úložišť radioaktivních odpadů podrobně prozkoumat, aby si ověřil, jestli by tady mohl za desítky miliard korun vybudovat podzemní úložiště vyhořelého jaderného paliva.

„Těch hrobů tam bude zřejmě několik,“ odhaduje dolnocerkevský rodák František Rod, který spolu s Přemyslem Fučíkem sepsali historii regionu s názvem Bejvávalo.

Křížek u hromadného hrobu

V publikaci se zmiňují také o Zádušním lese a choleře, kterou do Dolní Cerekce nejspíš zanesl krejčovský mistr. Některé dny bylo ve hřbitovní komoře dolnocerkevského hřbitova až 11 mrtvých. Jelikož hřbitov přestával stačit, rozhodl místní farář o pohřbívání mrtvých těl do hromadného hrobu.

„Jeden den zemřel, za pár hodin do rakve vložen, na hřbitov dovezen a třetího dne pohřben byl. Málo nocí v tom čase zde panující cholery nám duchovním, k odpočinutí pozůstávalo, ve dne hojně nemocní se zaopatřovati museli, totiž vyzpovídat a s povolením P. T. pana biskupa našeho se jim poslední pomazání na čele jedině udělovalo a násilné vrhnutí velebná svátost se podati mohla.“

Tragické události z roku 1832, kdy se ve dvou cholerových vlnách téměř vylidnila sousední Rohozná,  připomíná nenápadný křížek u cesty s nápisem, který je už jen těžko k přečtení: „Ó vy všichni, kteří kolem jdete, pomněte, zda-li bolest vaše jako bolest má“.

Kromě křížku není hromadný hrob nijak označen a například starosta Rohozné František Venkrbec o něm dosud nevěděl. Odpůrci stavby úložiště radioaktivního odpadu ale chtějí dosud málo známou informaci o pohřebišti použít v dalších fázích povolovacího průzkumu – aby vybudování podzemního skladu zabránili.

Budeme postupovat citlivě

Hrádek přitom patří mezi „atraktivní“ lokality, mimo jiné proto, že nedaleko odsud vede železniční trať. Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je ovšem zatím brzy hodnotit, jestli právě toto území na Vysočině vyhovuje všem požadavkům. Zatím ani nedostalo od ministerstva životního prostředí povolení k průzkumným pracím.

„Žádost se vztahuje pouze na první fázi geologických průzkumů. To znamená, že budou probíhat jen neinvazivní povrchové průzkumy,“ uvedla pro ECHO24.cz mluvčí Správa úložišť radioaktivních odpadů Tereza Bečvaříková. „Záměrem je vzájemně porovnat všechny lokality, zúžit jejich plošný rozsah a následně vybrat několik oblastí k následné etapě průzkumu s vrtnými pracemi.“

Podle Bečvaříkové patří hromadný hrob do kategorie archeologicky citlivých lokalit a s tímto vědomím se budou případné průzkumné práce projektovat.

„O samotném umístění úložiště se bude rozhodovat až v pozdějších fázích projektu,“ poznamenala Bečvaříková, podle níž se kromě dopadů na životní prostředí vybrané lokality budou posuzovat taky archeologicky významná místa.