Křesťané z Číny čekají u nás na azyl dva roky. Čeho se vnitro bojí?
Žádosti o azyl Číňanů v Česku
NOVÉ
1
Ministerstvo vnitra stále váhá, jestli má na 70 pronásledovaným křesťanským uprchlíkům z Číny poskytnout v Česku azyl. U některých z nich prodloužilo lhůtu, během které musí o jejich osudu rozhodnout, na nezákonně dlouhou dobu.
„Nemůžeme bohužel psát podrobnosti k důvodům žádostí našich klientů - můžu jen potvrdit, že naši klienti z Číny ještě nemají rozhodnutí. U většiny byla znovu prodloužena lhůta pro vydání rozhodnutí o další 3 měsíce, aktuálně do listopadu či prosince 2017,“ uvedla pro Echo24 Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která zastupuje několik z nich. Pro Český rozhlas Plus dodala, že Číňané odmítají ke své situaci poskytovat rozhovory z obavy, kdo by byl možným čtenářem těch informací. Bojí se také, že když je Češi vrátí do Čínské lidové republiky, budou uvězněni.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Také občanské sdružení Křesťanští právníci, které pomáhá s vyřizováním žádostí dalším Číňanům, nechtělo věc komentovat. „Skutečně zatím k rozhodnutí nedošlo, nicméně bližší informace ve věci prozatím žádným médiím neposkytujeme,“ řekl pro deník Echo24 Ondřej Kubů.
Číňané, kteří usilují o mezinárodní ochranu z důvodu pronásledování kvůli své víře, přitom přišli do Česka v několika vlnách od února do května 2016. V uprchlických táborech tedy pobývají už 20 měsíců. Na rozhodnutí o (ne)přidělení azylu přitom mají úředníci základní zákonnou lhůtu 6 měsíců. Prodloužit ji mohou dvakrát – o 9 měsíců a pak ještě o 3 měsíce.
Průtahy s žádostmi o udělení azylu čínským křesťanům ale ministerstvo vnitra odmítá komentovat. „Ministerstvo vnitra se nikdy nevyjadřuje k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně, ostatně ani nemůže s ohledem na mezinárodní právo respektive Ženevskou úmluvu,“ napsala deníku za rezort Hana Malá.
Podle Kateřiny Procházkové ze Sinopsis, projektu Ústavu Dálného východu FF UK v Praze a AcaMedia z.ú., by přijetí čínských uprchlíků do Česka jasně znamenalo, že v Číně není svoboda náboženství. A to by mohlo narušit či ochladit vzájemné česko-čínské vztahy.
Například vicepremiér Pavel Bělobrádek naznačuje, že za průtahy může strach českých představitelů z Číny.
70 čínských křesťanů pořád čeká na rozhodnutí o azylu. Doufám, že se MV pod vedením ČSSD nebojí Číny.
— Pavel Bělobrádek (@PavelBelobradek) 20. září 2017
Navíc se objevily informace o vmísení se čínských nelegálních agentů do uprchlického tábora v Kostelci nad Orlicí. Kvůli tomu někteří z nich uprchlický tábor opustili, začali žít v bytech a snaží se asimilovat. Spekulace potvrdil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
„Pomoc těmto lidem je jistě důležitá, nicméně totalitní systémy mají tendenci infiltrovat do různých skupin také, řekněme, své lidi. Takové bych řekl ,bilaterální pracovníky‘. My víme, že bohužel tato skupina není proti tomuto imunní, a probíhají intenzivní šetření, jak to tedy je,“ uvedl Herman pro iRozhlas.
V Číně, kde vládne komunistický režim, křesťané dlouhodobě čelí perzekuci ze strany státu. Tamní komunističtí vládci sice uznávají katolictví i protestantství, na církve ale dohlíží tajná policie. Věřící se tak mnohdy musí scházet tajně a být připraveni na zásah ze strany režimu. Další nelegální křesťanské církve čínský režim potírá.
