Euroskeptici se šikují, Poláci chtějí frakci s Machem

Díky úspěchu euroskeptických politiků ve volbách do Evropského parlamentu se rýsují plány na novou frakci sdružující poslance ze střední a východní Evropy. Založit ji chce Polák Janusz Korwin-Mikke, jenž podle svých slov míří do instituce hlavně proto, aby ji „zesměšnil a rozložil zevnitř“. Nezařazených je v europarlamentu celkem 41 poslanců, nové strany mají 65 poslanců.

Společnost protievropsky naladěných poslanců by měly vytvořit formace z Německa, Rakouska nebo České republiky, odkud by si Korwin-Mikke chtěl vzít svoje „české Svobodné bratry“, které dříve podpořil prostřednictvím Facebooku. Strana svobodných občanů získala díky 5,24 procentům jedno eurokřeslo pro Petra Macha. (V roce 2009 to bylo jen 1,24 procent.)

Čtěte také: Vyhodit europarlament do povětří. Míří do něj skandalista s motýlkem

„Mým úkolem bude zformování středoevropské euroskeptické skupiny. Je k tomu velká šance, bylo by to poprvé, co by střední a východní Evropa měla vlastní frakci,“ citoval prohlášení Korwina-Mikkeho web polského rozhlasu. Jeho strana Nová pravice získala ve volbách čtyři europoslanecká křesla.

Příležitost na zformování frakce vidí v případné spolupráci se stranou Alternativa pro Německo, která rok po svém založení získala sedm mandátů v Evropském parlamentu. Německá reprezentace tak vůbec poprvé zahrnuje euroskeptickou stranu. Dalším členem skupiny by se mohla stát Svobodná strana Rakouska, ta výrazně posílila se čtyřmi mandáty.

„Jsem rád, že se Korwin-Mikke dostal do Evropského parlamentu a určitě se s ním potkám. Ale nemyslím si, že by dávalo smysl vytvoření středoevropské frakce. Svobodní dlouhodobě spolupracují s UKIP Nigela Farage, takže bychom to viděli spíše na Evropu svobody a demokracie,“ řekl pro ECHO24.cz lídr Svobodných Petr Mach. „Setkám se i s Faragem. Obecně se teprve rozkoukáváme a zjišťujeme, kdo se do parlamentu dostal,“ dodal.

Možná i s Faragem

Pokud by vyjednávání o středoevropské frakci euroskeptiků nevyšlo, oslovil by Korwin-Mikke vítěze britské volby Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) a francouzskou Národní frontu (NF), o jejímž úspěchu francouzský socialistický premiér Manuel Valls prohlásil, že „je to zemětřesení.“

Vítězství euroskeptiků ve Velké Británii a Francii patří k největším senzacím voleb. Poprvé po sto letech vyhrála v Británii celostátní volby jiná strana než konzervativci nebo labouristé. UKIP Nigela Farage, jenž zároveň vede pravicovou frakci EFD, získal 27 procent hlasů. „Nechci jen to, aby Británie opustila Evropskou Unii. Chci, aby Evropa opustila Evropskou unii,“ nechal se slyšet Farage.

Čtěte také: Politické zemětřesení v Británii: euroskeptici přepisují dějiny

Kromě Národní fronty Marine Le Penové ve Francii posílili i nacionalisté v dalších zemích. Řecko pošle do Evropského parlamentu neonacistický Zlatý úsvit, který získal 9,3 procenta hlasů. Hnutí za lepší Maďarsko (alias Jobbik) získalo 14,6 procenta, Dánská lidová strana slavila úspěch s 27 procenty hlasů a Svobodná strana Rakouska s 20 procenty. Stejně získalo v Itálii protievropské Hnutí pěti hvězdiček populistického komika Bepa Grilla.

Švédští demokraté získali svá první dvě křesla a protiimigrační Praví Finové budou mít dva zástupce. Zato euroskeptická Strana svobodných Nizozemce Geerta Wilderse doma skončila až čtvrtá, i když se těšila na triumf.

Čas na vyjednávání

Euroskepticismus má různou míru – někdo uznává přínos evropské integrace, ale nelíbí se mu rozšiřování pravomocí EU, někdo vyloženě usiluje o vystoupení země z EU nebo přímo rozpuštění unie. Může trvat týdny, než se situace v evropském parlamentu ustálí. Na řadu totiž přijdou vyjednávání s nováčky a dosud nezávislými politiky. Nezařazených zůstává 41 poslanců, nové strany mají 65 poslanců. Velikost frakcí mimo jiné rozhoduje o tom, jaké peníze jsou jim přidělovány.

Proevrospké strany by podle analytiků měly navázat blíží spolupráci, aby snadněji čelili frakci euroskeptiků. Antievropští zákonodárci jinak zkomplikují přijetí opatření, na nichž se neshodnou ani mainstreamové strany.

Evropská strana lidová získala 213 europoslanců, Socialistická frakce 190, což dohromady stačí na polovinu křesel a vznik velké koalice. Oproti minulému období ale budou dvě největší frakce společně držet o 46 míst méně.