1 Zemanův projev ve Štrasburku

Ruští politici chválí Zemanův projev o Krymu. Kyjev protestuje

AKTUALIZOVÁNO

Témata: , , ,

Ruští politici považují úterní prohlášení českého prezidenta Miloše Zemana za faktické uznání anexe Krymu, s žádnou kompenzací, kterou by měla Moskva Kyjevu vyplatit, ale v žádném případě nesouhlasí. Vyplývá to z reakcí ruských poslanců na prohlášení českého prezidenta na schůzi Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PSRE) ve Štrasburku. Naopak ukrajinská diplomacie v oficiálním prohlášení označila návrhy řešení za absolutně nepřijatelné a rozhořčeně je odmítla.

Zeman ve svém vystoupení označil ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy za hotovou záležitost. Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemana mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu.

Podle předsedy zahraničního výboru Státní dumy Leonida Sluckého Zeman „fakticky uznal připojení Krymu k Rusku za hotovou věc, což lze jen přivítat“. Jeho návrh vyplatit Ukrajině kompenzaci ale odmítl. Rusko nikomu nic platit nebude, prohlásil Sluckij podle agentury Interfax.

„Krym není předmětem obchodu nebo smlouvy. Znovusjednocení poloostrova s Ruskem proběhlo na základě projevené vůle lidu, nikoli cestou koupě a prodeje,“ prohlásil ruský politik.

Zeman je znám svými nezávislými stanovisky, řekl v programu 60 minut televize Rossija Konstantin Kosačov, šéf zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu. „Poměrně často nahlas říká to, co si ostatní evropští politikové jen myslí. Zemanovo prohlášení je proto zásadní povahy. Znamená, že situace kolem Krymu, ať se to někomu líbí nebo ne, je nezvratná. To uznává nejen Zeman, ale i ti, kdo Rusko odsuzují,“ uvedl Kosačov.

Podle ruského senátora byla Zemanova slova určena spíš Ukrajině než Rusku. „Je to výzva Kyjevu, který je vzhledem ke svým akcím překážkou vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Právě proto v PSRE Zemanovi nikdo neodporoval,“ prohlásil Kosačov. Ukrajina podle Kosačova musí uznat status-quo a zahájit s Ruskem dialog. „Pokud to Ukrajina udělá, bude dialog obsažný a možná i produktivní. Nikoli ovšem ve smyslu statusu Krymu, ale ve smyslu normalizace našich vztahů,“ zdůraznil.

K Zemanově výrokům se vyslovil i Andrej Klimov, předseda komise horní komory pro ochranu státní svrchovanosti. I podle něj by Ukrajina měla uznat „objektivní realitu“ a vrátit se ke spolupráci s Moskvou. Krym se podle Klimova připojil k Rusku v souladu se zásadami mezinárodního práva a z vůle obyvatel poloostrova vyjádřené v referendu.

Pro Zaura Smirnova, šéfa jednoho z vládních výborů na anektovaném Krymu, je status poloostrova záležitost uzavřená jednou provždy. „Pro obyvatele Krymu a pro Rusy je takové stanovisko jedině přijatelné. Všechno ostatní jsou subjektivní názory,“ řekl Smirnov agentuře RIA Novosti. Z informací ruských médií vyplývá, že na rozdíl od poslanců se ruská diplomacie ani Kreml zatím k prohlášení českého prezidenta nevyslovily.

„Ústupek agresorovi,“ říká Kyjev

Ukrajinská diplomacie v oficiálním prohlášení označila Zemanův návrh za absolutně nepřijatelný a rozhořčeně je odmítla. Vyplývá to ze stanoviska ministerstva zahraničí. Kyjev zároveň ocenil podporu a solidaritu ze strany české vlády a českého národa.

Podle ukrajinské diplomacie je Zemanův návrh „pokusem prosadit nejen ústupek agresorovi, ale i legitimizaci anexe Krymu cestou ‚prodeje‘ části ukrajinského území“. V nynější Evropě je podle Kyjeva takový návrh absolutně nepřijatelný.

Ve středu Zemanovy návrhy důrazně odsoudil i ukrajinský prezident Petro Porošenko a to přímo ve Štrasburku. Aniž by svého českého protějška jmenoval, v projevu na Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PSRE) řekl, že „rozhodně odsuzuje“ tvrzení o anexi Krymu jako „hotové věci“ a představy o tom, že lze krizi vyřešit výměnou území za suroviny.

Porošenko v projevu také varoval před „appeasementem“ vůči Rusku. Řekl, že v nynější situaci nelze udržovat styky s Ruskem „jako by se nic nestalo“. Poděkoval poslancům PSRE za podporu územní svrchovanosti Ukrajiny a obsáhle hovořil o snahách Kyjeva prosazovat demokratické reformy a vymýtit korupci.

„Pokus nabídnout nejen ústupek agresorovi, ale také legitimizaci anexe Krymu cestou „prodeje“ našeho území, je pro moderní Evropu naprosto nepřijatelné. Je těžké uvěřit tomu, že tato slova pronesl prezident země, která zažila Mnichovskou dohodou,“ uvedlo v tiskové zprávě ukrajinské ministerstvo zahraničí.   

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Zemanův nevkusný „žert”: Vyžeňte toho kameramana, nebo ho zabiju

Prodejte Prahu a Vary Putinovi, vyzvali pobouření ukrajinští poslanci Zemana

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.