Babišova vláda bez důvěry. Chce Zeman krizi, nebo jen straší ostatní?
VYJEDNÁVÁNÍ O NOVÉ VLÁDĚ
NOVÉ
FOTO: Jan Zatorsky
Prezident Miloš Zeman řekl, že je připravený nechat zemi klidně i celé čtyři roky s vládou, která nezíská důvěru sněmovny. A ačkoliv ústavní právníci opakovaně říkají, že je takový postup protiústavní, jedinou „pákou“ na prezidenta je žaloba. Ta ale mimo jiné vyžaduje podporu 120 poslanců, která by se s ohledem na výsledky voleb mohla hledat těžko. Strašení čtyřroční vládou bez důvěry ale může být ale také jen nátlakový prostředek na další strany, aby nakonec vládu šéfa vítězného hnutí ANO Andreje Babiše podpořily.
„Ústava počítá spíše s tím, že je dodržována, než s opakem. Pokud by prezident republiky bez dobrého důvodu nerozpustil sněmovnu, ač jsou pro to dány podmínky, zakládá na ústavní krizi: zjevně není k disposici žádná většina a prezident odepřel vyhlásit předčasné volby. Stále by platilo, že vláda je odpovědná sněmovně, takže se má opírat o její důvěru,“ uvedl pro server Echo24 ústavní právník Jan Kysela.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Babiš totiž navrhuje menšinovou vládu doplněnou o odborníky, kterou s výjimkou komunistů nechce žádná parlamentní strana podpořit. Už minulý týden se spekulovalo o tom, že by Zeman mohl nechat Babiše vládnout, i kdyby nedostal důvěru sněmovny. Ve čtvrtečním pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov to prezident řekl přímo. „Prezident republiky už proto, aby se ušetřila miliarda ze státního rozpočtu, má využít svých pravomocí daných ústavou a zabránit tomu, aby několik měsíců po normálních volbách byly opět další volby. Byli bychom za šašky,“ řekl.
Čtěte také: Babišova vláda bez důvěry? Zeman by vyvolal ústavní krizi, míní právníci
Zeman má pravdu v tom, že ústava má v tomto směru mezeru. To naznačil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Kdyby ale, což nepovažuji za pravděpodobné, že se vůbec stane, třetí vláda nedostala důvěru, tak skutečně může mít mandát omezený výlučně funkčním obdobím sněmovny, protože prezident není v tom případě povinen rozpustit sněmovnu a vypsat nové volby. A i když se o tom v ústavě nepíše ani slovo, patrně by se ta tři kolečka – dva pokusy prezidenta a jeden předsedy Poslanecké sněmovny – musela stále opakovat po celé volební období,“ řekl Rychetský v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Ústavní právníci se ale v tomto neshodují. „Prezident by tak musel jmenovat dalšího předsedu vlády, který bude důvěru hledat, rozhodně by nemohl nechat vládnout vládu ve stavu demise,“ uvedl Kysela, čímž dal za pravdu Rychetskému. Podle dalšího právníka Aleše Gerlocha ale platí článek druhý ústavy, podle nějž každý ústavní orgán může činit jen to, co je výslovně stanoveno. „Čili z nějakého mlčení zákona bych já nedovozoval nutnost opakovat postup stanovený v článku 68 ústavy. Tam spíše může nastat situace, že vláda bez důvěry by mohla delší dobu vládnout, a to by si měli poslanci uvědomit,“ vysvětlil Gerloch.
Zeman riskuje žalobu, která ale nemusí přijít
Ústavní právníci se ale shodují v tom, že by si tím Zeman mohl koledovat o žalobu. To je jediný způsob, jakým se lze proti nedodržování ústavy bránit. Pokud by přeci jen Zeman ani po třech neúspěšných pokusech sněmovnu nerozpustil, mohla by přijít žaloba na hrubé porušení ústavního pořádku. „Pro ni je ale potřeba ústavní většina v obou komorách,“ uvedl deníku Echo24 ústavní právník Jan Kudrna.
Znamená to, že by ji muselo vedle 49 senátorů podpořit 120 poslanců. To by ale s ohledem na výsledky voleb mohl být problém. Pokud by pro ni ruku nezvedli poslanci za hnutí ANO, což není příliš pravděpodobné, museli by pro ni hlasovat prakticky všichni poslanci zbylých parlamentních stran, a to včetně komunistů a těch z SPD Tomia Okamury.
„Souhlasím však s tím, že s podáním ústavní žaloby by mohl být problém pro její velice přísné podmínky. Ústavní právo je zkrátka namnoze vázáno na politickou vůli,“ dodal Kysela.
Nicméně ani sám Babiš by nerad vládl bez důvěry a Zemanův „plán“ se mu nezdá. „Názor pana prezidenta respektuji, já ale touto cestou jít nechci. Nechci vyvolávat spory o interpretaci Ústavy a nedokážu si představit, že by tu byla vláda bez důvěry nebo tolerance celé čtyři roky,“ řekl Právu Babiš. Stejně tak ale nechce předčasné volby.
Jak donutit ostatní strany k podpoře?
Babišův návrh menšinové vlády ale může být jen tlakem na ostatní strany, které vládní spolupráci odmítají. Zeman svým strašením vládou bez důvěry může jen připravovat Babišovi půdu pro další vyjednávání. „Je třeba upozornit na dvě věci. Je to jednak míněno jako určitý tlak na poslance, aby vládě vyslovili důvěru, jinak v důsledku rozpuštění sněmovny mohou přijít o své mandáty,“ uvedl Gerloch.
Babiš totiž avizoval vznik menšinové vlády prakticky po prvním kolečku vyjednávání. S výjimkou SPD s ním totiž žádná strana do vlády jít nechtěla. S Okamurou zase nechtěl do vlády šéf hnutí ANO. Ideálně si Babiš jako koaličního partnera představoval ODS, ani ta ale nemá zájem s Babišem vládnout.
Svým postupem ale do jisté míry Zeman i Babiš hází odpovědnost za možnou ústavní či parlamentní krizi na ostatní strany. „Domnívám se, že sněmovna je povinna postupovat tak, aby dospěla k nějakému řešení, Ústava předpokládá souhlas prosté většiny. Může nastat situace, kdy má část poslanců zvážit, že opustí sněmovnu, aby nenastala parlamentní či dokonce ústavní krize,“ myslí si Gerloch.
Připomíná také, že od roku 2009 se může sněmovna rozpustit v podstatě sama. „Prezident republiky musí rozpustit sněmovnu na základě rozhodnutí nejméně třípětinové většiny poslanců a vypsat předčasné volby. Poslanci by toho měli využít, pokud by vláda opakovaně nezískala důvěru a prezident se k rozpuštění sněmovny neměl. To se stalo třeba u vlády Jiřího Rusnoka,“ dodal. I pro rozpuštění je ale potřeba najít 120 hlasů stejně jako u žaloby.
