‚Registr aut úplně stačil!‘ On-line pokladny chce jen desetina podnikatelů

„Kdyby nás raději nechali v klidu pracovat a neobtěžovali s vyslovenýma kravinama.“ Tak lze shrnout názor sedmi z deseti podnikatelů na zavedení on-line pokladen, zjistil průzkum serveru Echo24.cz. Jasných přívrženců nového kontrolního mechanismu je mezi podnikateli pouze desetina.

„Už aby to bylo. Nenažranci konečně pochopí, že daně se platit musí,“ napsal do komentáře jeden z těch, kdo požadují povinné připojení. Zbylá pětina připouští, že se pokladny zavedou v některých sektorech, pokud s tím budou podnikatelé souhlasit. V jednom ale mají příznivci dobrovolného připojení blízko k jednoznačným odpůrcům. V plánech ministra financí Andreje Babiše vidí stejné technické nedostatky.

Pro průzkum jsme během března náhodně oslovili 995 živnostníků a podnikatelů, z toho 887 plán na zavedení on-line pokladen (EET) jasně odmítlo či vyjádřilo vážné výhrady. Server Echo24.cz publikuje tyto výsledky ve chvíli, kdy na vládě čeká na projednání zákon, který pokladny nařizuje.

Úplně přesně z průzkumu vychází, že povinné zavedení pokladen EET doporučuje 9,3 procenta dotázaných podnikatelů. Státní podporu těch, kdo se chtějí dobrovolně přihlásit, doporučuje 19,4 procenta, jednoznačně EET odmítá 69,8 procenta podnikatelů. Plán ministra Babiše vzbuzuje jasné reakce, pouze 1,5 procenta účastníků průzkumu nemá na pokladny názor.

Podle příznivců bude největší výhodou on-line kontroly zásah proti nekalé soutěži, který chválí 16 procent, nastavení stejných pravidel v podnikání očekává 15,4 procenta. Ovšem 70,2 procenta podnikatelů v zavedení nevidí vůbec žádné výhody. Podnikatelům na pokladnách nejvíc vadí jejich provozní náklady, kterých se obává 69 procent z nich. Dalších 45,2 procenta považuje za vážné riziko zneužití dat.

Už toho bylo dost

V komentářích se podnikatelé často vyjadřují emocionálně, obvykle se používají slova jako „nesmysl“ nebo „buzerace“, vůbec nejčastěji pak „likvidace“. Náklady na registrační poklady a jejich provoz jsou z pohledu řady malých podnikatelů poslední kapkou, po níž zruší svou živnost.

„Denní tržby jsou 1000‑1500, funguji jen proto, že mě má práce těší. Jakékoli změny ke zvýšení nákladů budou pro mě likvidační,“ uvedl majitel venkovského obchodu. Stejně to vidí i majitel zavedené restaurace: „Pokud se situace zhorší, budu nucen propustit zaměstnance a podnikání ukončit. Svoji práci děláme poctivě a s láskou, další tlaky od státu ale už jsou finančně neúnosné,“ tvrdí hospodský. Přidává se i soudní znalec: „Ke dni, ke kterému mi vznikne povinnost zavést EET, ukončím podnikatelskou činnost. Přitom ani dnes si nedovedu představit, že bych mohl zapřít nějakou platbu,“ tvrdí znalec, který musí všechny své expertizy zaznamenat do zákonem předepsaného deníku. „Skončím a budu podnikat načerno. Mám už toho dost,“ dodává další podnikatel.

Dále čtěte: Pro blbé polotovary ruku nezvednu, kritizuje Jurečka registrační pokladny

To potvrzuje i účetní, podle nějž likvidační trend vůči malým firmám a živnostníkům trvá už nějakou dobu. „Spočívá to v nárůstu povinné elektronické komunikace s úřady, hlavně s finančními, a nároků na IT. Lidi tomu nerozumí, nezvládají to, nemají na to prostředky ani zázemí. Zatím všechny tyhle hrůzy za své klienty s odřenýma ušima zvládám, ale mám toho plné kecky a chuť s tím seknout,“ tvrdí muž, který pomáhá s papíry malým firmám.

Na likvidaci kvůli „obtěžování, které hraničí se šikanou“ pomýšlí desetina dotázaných živností a řada majitelů dodává, že pro stát to může mít pouze negativní efekt. „Na malé se dá obojek, řádně se utáhne a velcí se budou smát a okrádat stát, protože na ně se nikdo nedostane. Dnem zavedení EET končím živnost a budu mít konečně klid, bez věčného strachu, kdo zase přijde a bude mi řídit život,“ říká jeden z odpůrců pokladen. Další plánují, že půjdou na pracovní úřad, ať se stát stará.

Matka všech průserů?

Větší část, zhruba třetina odpůrců pokladen, pesimismu nepropadá a věcně popisuje technické potíže, které s sebou nový režim přinese. Hlavním rizikem je podle nich vznik příliš složitého systému, který musí obratem zařadit do databází všechny účtenky vydané na celém území České republiky. Měsíčně jich budou miliardy a fungování bude závislé na kvalitě internetového připojení.

Neúspěšný přitom byl už první systém spojující výkon veřejné správy s internetem. Centrální registr vozidel vznikl před třemi lety a zadrhl se při zpracování řádově menšího množství informací. „Stačí porovnat se zavedením registru vozidel. Dodnes to nefunguje spolehlivě. Zavedení EET zatíží podnikání víc, než tento východní paskvil vynese na daních. Je to jen další neslýchaný protiústavní podvod několika lobbistů,“ míní jeden z účastníků průzkumu.

Jiný dal přednost stručné odpovědi: „Registr vozidel stačil. EET bude matka všech průserů.“ Další připomínají neúspěch se sociálními kartami a elektronickými recepty, které se ani vzdělaný personál lékáren nenaučil používat, i když e-recepty jsou zjednodušenou verzí EET. Zásadní chybou je i představa, že se tak složitý systém stihne zavést za jediný rok, když v Chorvatsku trvala jeho příprava několik let.

Špatné internetové spojení je pouze jedna komplikace, někteří podnikatelé si nedokážou představit, zda vůbec budou schopni účtovat. „Už vidím svého jediného zaměstnance, který musí denně udělat nejméně osm zakázek a najet sto kilometrů, jak se u zákazníka zabývá nějakou pokladnou,“ pochybuje o pokladnách majitel firmy obchodující s bytovými doplňky. Ani lékařka si nedokáže představit, „jak bude od pacienta k pacientovi vláčet nějaký platební terminál“.

Dále čtěte: ODS spustila kampaň proti registračním pokladnám

Stát má přitom řadu jiných možností, jak podnikatele kontrolovat. „Dnes už se člověk ani v klidu nenaobědvá, protože přijde nehlášená kontrola finančního úřadu, pak živnostenský úřad, obchodní inspekce, hygiena, OSA, inspektorát práce, zdravotní pojišťovna… A to mluvím jen o těch, které jsem zaznamenal za poslední dva roky. To přibudou ještě celníci a další úředníci EET?“ zní jeden z dotazů v anketě. Jak se zvýší byrokracie, popisuje další odpověď: „Představa, že vystavím standardní daňový doklad a pak tentýž doklad budu ručně přepisovat do nějakého hlášení ministerstvu financí, mě naplňuje nelíčeným nadšením.“ Jiný podnikatel zase tvrdí, že by pomohlo, kdyby úředníci své kontroly neodbývali: „Je třeba, aby zvedli zadek ze židlí a pracovali po šestnácté hodině,“ navrhuje.

Kritici Babišova projektu se shodují, že systém velkým daňovým únikům nezabrání: „Další zatížení slušných a poctivých. Darebáci si způsob, jak obejít systém, jistě najdou,“ zní obvyklý názor. Vyhlídky, že se zavedením pokladen zvýší výběr daní, komentuje jeden s podnikatelů slovy: „Mám chuť zvolat jen: Svatá prostoto!“

Chybou ministerstva financí je už to, že si bere příklad z východní Evropy. „V Chorvatsku to funguje úplně úžasně. Sedneš si, dáš si kávu, víno, vždy donesou tiket, ale k druhému vínu už cizincovi přinesou prd a na konci číšník přijde s blokem, zkasíruje a má to v poměru 1:3 ve svůj prospěch,“ popisuje návštěvník dalmatských pláží. „Živý příklad je Slovensko. Kde se točí miliony eur, tam o pokladnách nevědí, ti mají své způsoby, jak si s tím systémem poradit. Doplácejí nejmenší OSVČ, kteří v zimě nevydělají ani na běžné účty, natož aby své záhadné příjmy zdanili,“ dodává znalec bývalého federálního partnera.

Nechybějí ani konstruktivní připomínky. Někteří podnikatelé připouštějí, že v některých ohledech je daňový systém příliš benevolentní. Pokladny se ovšem zaměřují na vyšší výběr daně z přidané hodnoty, přitom větší chyby jsou u daně z příjmu. „Daleko rozumnější je zavedení minimální daně, která už v minulosti pro živnostníky platila,“ doporučuje jeden. „Kdyby snížili nebo aspoň zastropovali superštědré paušály, získali by do kasy víc daní, než tímto nesmyslem,“ míní druhý.

On-line pokladny v kostele

Radikálnější jsou kritici, kteří pociťují zavedení on-line pokladen jako porušení etických pravidel. „Státní představitelé považují všechny ještě pracující za zloděje a podvodníky. A to je hodně špatné,“ zní jedna z reakcí. „Uráží mě presumpce viny,“ dodává další stručný komentář. O tom, že zavedením pokladen vláda útočí na křesťanské základy společnosti, je přesvědčen autor další odpovědi: „Křesťanská morálka dává na výběr mezi konáním dobra a zla. Kde není volba, není morálka,“ varuje.

V oborech, kde se dodržují určitá etická pravidla, dojde ke snížení kvality služeb. „Považuji za nedůstojné v advokátní kanceláři točit klikou registrační pokladny či jiného podobného zařízení. Ti lidé za mnou chodí s mnohdy choulostivými problémy a mnohdy sepisování čehokoliv v jejich přítomnosti považuji za ohrožení advokátního tajemství. Budou snad faráři za peníze vybrané od věřících (třeba za křest) taky bouchat ty údaje hned před klientem do pokladny? Při vší úctě k tamní profesi, nejsem chorvatský zmrzlinář,“ tvrdí advokát, který redakci přímo vyzval, ať zveřejní jeho jméno.

Morální rozhořčení přechází do politických hodnocení projektu, které obsahuje desetina komentářů. „EET je dětinským pokusem nejhoršího ministra financí v porevoluční historii o naprosto skandální šikanu podnikatelů. Celá akce bude předraženým pokusem o něco, co lze napravit pouze a jedině důvěrou mezi plátcem daně a státem, nikoliv špiclováním a házením všech do jednoho pytle s podvodníky,“ stojí v jednom z komentářů.

Další vidí v on-line pokladnách krok k totalitnímu systému popsanému v Orwellově románu 1984 anebo k policejnímu státu, kde namísto estébáků budou občany kontrolovat finančníci. „Vracíme se do doby komunismu, lidi na sebe budou práskat. Jsem opravdu zvědavá, kdo bude vytvářet ta nová pracovní místa,“ říká jedna z dotázaných podnikatelek. Objevují se doporučení, aby stát namísto dohledu nad plátci daní zpřísnil kontrolu vlastních výdajů a všech, kdo čerpají dotace.

Několik živnostníků prý dokonce uvažuje o emigraci: „EET mě nezajímá, raději změním stát. Žebrácký stát dělá bič na žebráky. Od roku 1945 je slyšet jen to, že nejsou peníze, protože každý je zloděj. Odejděte, dokud je čas,“ vyzývá jeden z nich.

Jen výjimečně jsou pokladny dostatečným důvodem k politickým aktivitám: „Jestli se nezačneme aktivně bránit, tak jde svoboda v této zemi do pr…“ zní jeden z takových názorů.

Kradou všichni

Méně pestré jsou názory necelé stovky příznivců povinného zavedení on-line pokladen. Svůj souhlas často podtrhují tím, že na pokladny byl nejvyšší čas: „Na tuhle věc čekám už věčnost a věřím, že to opravdu nastaví všem rovné podmínky,“ říká například majitel zooshopu. Další podnikatel si slibuje, že se omezí černé tržby i černá práce. „Aspoň budou daně platit všichni a ne jenom nás pár poctivých podnikatelů,“ zní jiná optimistická předpověď. Hoteliér a lékárník připomínají, že elektronicky účtují už dnes.

Příznivci pokladen odkazují na vlastní zkušenost, podle níž se daně obcházejí v masovém měřítku. Jeden z podnikatelů zná ve svém okolí „lidi, kteří mají obrat tři miliony, a nejsou plátci DPH“. Připomíná tak, že se jako plátce DPH dnes musí hlásit každý podnikatel s ročními příjmy nad milion. Průzkum zaznamenal svědectví, že v oboru hotelů a restaurací „krade úplně každý, brutálně a hloupě“ a že 95 procent hospod krátí tržby. Existuje také další klíčový úkol pro přísný on-line dohled. „Dobrý nápad, ale je potřeba ho zavést i mezi Vietnamce,“ zní příklad jednoho z relativně častých názorů.

Přesto se i mezi těmi, kdo podporují povinné pokladny, objevují skeptici. Přes veškerou snahu nemusí ministr Babiš dosáhnout kýženého výsledku: „S pokladnami souhlasím, ale podnikatelé si s tím velice lehce poradí a dál budou stát okrádat o velké peníze,“ tvrdí jeden. Další se obává, že všechno skončí „buzerací poctivých plátců“.

Provokujeme, tak se nedivme

Dvakrát častěji než povinné on-line pokladny podnikatelé navrhují dobrovolné připojení. Jen výjimečně se však mezi nimi najdou skuteční příznivci ministerského plánu. Berou ho nanejvýš jako nutné zlo. „Je určitě pravda, že se tržby někde zapírají. Každý živnostník nebo podnikatel si musí sám zdůvodnit, proč to dělá, protože se zapřenými tržbami v případě půjček nebo dotací nemám potřebný obrat nebo zisk. Na druhou stranu tu bude zase zvýšená byrokracie, dokladování, kontroly, poruchy a dokazování, že nepodvádím. Nadáváme na byrokracii a sami ji svým chováním a přístupem provokujeme, tak se nedivme,“ předpovídá úpadek podnikatelského stavu jeden z umírněných příznivců pokladen.

Jiný upozorňuje, že víc než hospodští šidí na daních řemeslníci na stavbách, od kterých však slevu za práci bez faktury žádají sami stavitelé. Ovšem i v umírněné kategorii podnikatelů převažují slova o likvidaci, buzeraci a policejním státě, případně o neschopnosti státu systém on-line pokladen zavést.

Jeden z podnikatelů v oboru IT střízlivě radí, jak projekt zlepšit: „Pokud by mělo něco takového existovat, pak by měl systém kromě účtenek generovat i kompletní přiznání k DPH a dani z příjmu. Vystavím elektronicky fakturu, dostane ji zákazník a banka potvrdí systému přijetí platby. Tak by to byla opravdová pomoc,“ poukazuje expert na rezervy systému.

Různé průzkumy, stejné odpovědi

Průzkum serveru Echo24.cz se významně neliší od jiných dotazníků k pokladnám EET. Rozdíly lze vysvětlit metodikou, termínem rozeslání dotazníků i formulací otázek. V březnovém průzkumu banky ČSOB souhlasilo se zavedením pokladen 39 procent podnikatelů, zatímco 61 procent bylo proti. Větší vstřícnost k pokladnám se zde dá vysvětlit tím, že se banka ptala častěji středních a větších firem, které mají aspoň deset zaměstnanců. Další třetina oslovených podniků měla 4 až 10 zaměstnanců, zbylá třetina byli živnostníci a miniaturní podniky s nejvýš třemi zaměstnanci.

Nejmenší firmy s pár zaměstnanci ovšem podle Eurostatu tvoří v různých sektorech 90 až 95 procent všech podniků, firmy s více než deseti zaměstnanci jen 2 až 7 procent. ČSOB přitom upozorňuje, že s velikostí podniku roste vstřícnost k pokladnám.

Asociace malých a středních podniků (AMSP) vybrala vzorek, který větší firmy preferoval mírněji. Z celkem 880 dotázaných bylo jen osm procent podniků s více než deseti zaměstnanci. Polovinu dotázaných tvořili živnostníci a miniaturní firmy s ročním obratem do milionu korun. To zhruba odpovídá vzorku, který získal server Echo24.cz.

Průzkum AMSP je k pokladnám o málo vstřícnější. Povinné pokladny odmítá ve svém oboru 71 procent podnikatelů, dvacet procent s nimi souhlasí, ostatní nemají názor. AMSP se ovšem ptala už v loni v listopadu a od té doby debata o pokladnách pokročila.