Jednání o Řecku – ‚porod pomocí kleští‘
Řecká krize
AKTUALIZOVÁNO
1
Ministři financí zemí eurozóny se sjeli do Bruselu, aby rozhodli o Řecku. Atény už před jednáním předložily návrhy na řešení dluhové krize, podle šéfa Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema však dorazily moc pozdě na to, aby se o nich mohlo v pondělí definitivně rozhodnout. Dnešní jednání, mimořádně svolané po krachu čtvrteční schůzky, tak nakonec trvalo jen necelé dvě hodiny.
Návrhy, které řecká strana představila teprve na konci víkendu, nyní musí podle Dijsselbloema posoudit v první řadě trojice věřitelských institucí, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise. „Doufám, že první hodnocení si poslechneme v pondělí,“ připustil šéf euroskupiny. Do Bruselu dorazila i šéfka MMF Christine Lagardeová.
Irský ministr Michael Noonan připustil, že pondělí je teprve začátkem procesu. Připomněl, že kolem nejnovějších řeckých návrhů panovaly v minulých hodinách zmatky, když řecká strana prezentovala několik různých verzí dokumentu. „Bylo velmi složité se na dnešní jednání připravit. Takže čekám, že se opět setkáme ve čtvrtek,“ poznamenal.
Politici před pondělním summitem vyjádřili opatrný optimismus a i když upozorňují, že konečná dohoda se očekávat nedá, změna tónu je patrná. „Bude tady posun vpřed,“ řekl německé rozhlasové stanici Deutschlandfunk lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. O pokroku hovořil i francouzský ministr financí Michel Sapin, podle nějž obě strany směřují k dohodě.
Ministři financí eurozóny se sešli v Bruselu jen pár hodin před tím, než o řecké situaci mají večer jednat vrcholní představitelé jejich zemí. Místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis potvrdil konání dalšího mimořádného jednání ministrů financí euroskupiny později v tomto týdnu. Řecké návrhy jsou podle něj „vítaným krokem“, ale je potřeba další práce.
Nový návrh
Nově předložený návrh, kterým chce Řecko dosáhnout dohody o řešení řecké dluhové krize, je „dobrým základem pro pokrok“ při dnešních jednáních zástupců eurozóny. Na komunikační síti Twitter to uvedl Martin Selmayr, šéf kabinetu předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. „Juncker, Lagardeová a Evropská centrální banka obdrželi nový řecký návrh. Dobrý základ pro pokrok při eurosummitu,“ napsal Selmayr anglicky. V němčině, která je jeho rodným jazykem, pak dodal, že jde o „eine Zangengeburt“, v doslovném překladu porod s pomocí kleští, tedy přeneseně o výsledek tvrdé práce a úsilí. Žádné další detaily neuvedl.
New Greek proposal received by @JunckerEU, @Lagarde, @ecb. Good basis for progress at tomorrow‘s EuroSummit. In German: „eine Zangengeburt“.
— Martin Selmayr (@MartinSelmayr)
June 21, 2015
O konkrétním obsahu nových návrhů nejsou oficiálně známy žádné podrobnosti, řecký tisk ale napsal, že Atény jsou mimo jiné připravené zvýšit DPH u potravin a v oblasti turistiky, radikálně omezit předčasné důchody a zavést zvláštní daň pro movité Řeky. Tato opatření prý mají státní kase během jeden a půl roku přinést pět miliard eur.
Nový návrh předložil v neděli řecký premiér Alexis Tsipras, který celý víkend jednal se zástupci své strany a ministry svého kabinetu. Atény se snaží domluvit s mezinárodními věřiteli na podmínkách, za kterých by dostaly zbývající peníze z dohodnutého úvěru. Jednání váznou mimo jiné na neochotě Řeků uskutečnit reformu penzijního systému požadovanou věřiteli. Tsipras novinářům řekl, že smyslem navrhovaných kroků je návrat Řecka k růstu v rámci eurozóny, který bude respektovat sociální spravedlnost.
Řecký tisk ale v pondělí napsal, že vláda se nakonec požadavkům z části podvolila. „Atény couvly od své nepřekročitelné hranice,“ uvedl v titulku deník Ta Nea, podle nějž nyní kabinet bude souhlasit s „koncem předčasných důchodů“. List Capital na svých internetových stránkách uvedl, že Atény jsou mimo jiné ochotné zvýšit DPH u základních potravin ze 13 na 23 procent, stejně by měla vzrůst daň v restauracích a z 6,5 na 13 procent se má zvýšit DPH v hotelnictví. Vláda také chce ponechat v platnosti kontroverzní daň z nemovitosti či zvýšit důchodové odvody. Právě zvýšení odvodů by podle konzervativního listu Eleftheros Typos mělo zabránit dalšímu výraznějšímu snižování důchodů. Se zvláštní daní by podle návrhu museli počítat lidé s příjmy nad 30 tisíc eur ročně a firmy, které loni vykázaly zisk nad 500 tisíc eur. Tato dodatečná daň by mohla dosáhnout až sedmi procent.
„Tohle je nyní poprvé rozumný návrh, o němž je možné vést produktivní a informovanou debatu,“ uvítal krok Řeků nejmenovaný představitel eurozóny citovaný v pondělí agenturou Reuters. „Nedokážu předvídat, zda to povede v pondělí večer k dohodě, ale jde co se týče formy a obsahu o to, nač jsme čekali,“ dodal.
