S finančním úřadem lze komunikovat elektronicky

Ačkoliv se Unie daňových poplatníků zaštiťuje vyhláškou k zákonu o archivnictví, obecně má daňový řád jako předpis se silou zákona přednost před vyhláškou, která je podzákonným právním předpisem. Postup finančních úřadů je tedy v souladu se zákonem a Ministerstvo financí odmítá tvrzení o omezování elektronické komunikace. Ministerstvo tak financí reaguje na blog Ondřeje Lichnovského a jeho článek Ministerstvo financí kráčí zcela nahé.

Elektronická podání, která nesměřují do datové schránky finančního úřadu, jsou finančním úřadem přijímána na elektronické adrese jeho podatelny, která je finančním úřadem zveřejněna. Touto adresou může být jakákoli internetová adresa způsobilá k tomu, aby mohla přijímat podání v elektronické formě. Zákon současně ponechává správci daně možnost si elektronickou adresu podatelny zvolit. Konkrétní volba v případě finančních úřadů je tedy věcí Finanční správy ČR a aplikace Elektronické podání pro daňovou správu (EPO) tuto volbu naplňuje.

Daňový řád totiž stanoví, že „podání, které je učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, se přijímá na technickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně.“ Společným technickým zařízením správců daně je v tomto případě zmíněná aplikace EPO dostupná na adrese elektronické podatelny. Ta je transparentně komunikována na úředních deskách finančních úřadů i webových stránkách Finanční správy. Stejně transparentně je komunikováno, že e-mailová adresa příslušného finančního úřadu není určena pro podání datové zprávy v daňových věcech. To ostatně potvrdil již v roce 2008 ve svém rozhodnutí i Nejvyšší správní soud.

Kdo tedy nechce se správcem daně komunikovat prostřednictvím datové schránky, může učinit podání na elektronickou podatelnu prostřednictvím aplikace EPO. To podepíše uznávaným elektronickým podpisem nebo se autentizuje svými přihlašovacími údaji pro datovou schránku.