Lukašenko nadbíhá Západu. Opozici nechal po 20 letech dvě křesla
"ÚSPĚCH" BĚLORUSKÉ OPOZICE
NOVÉ
V nedělních volbách získala v běloruském parlamentu dvě křesla opozice. Oznámila to ústřední volební komise. Opozice tak bude mít zastoupení v parlamentu poprvé za 20 let. Její představitelé nicméně odmítli výsledky hlasování uznat s tím, že volby byly nedemokratické a netransparentní.
Zvolení opozičních političek Hanny Kanapacké ze Spojené občanské strany (AGP) a nezávislé Aleny Anisimové z hnutí Společnost běloruského jazyka, které s opozicí spolupracuje, podle analytiků sice nezmění politické uspořádání v zemi, ale signalizuje, že Minsk činí určité ústupky pod tlakem západních států na demokratické změny. Parlament má v Bělorusku podřízenou roli, prakticky o všem rozhoduje autoritářský prezident Alexandr Lukašenko.
Vedení AGP dnes oznámilo, že se vedení strany až později vyjádří k tomu, zda Kanapacká mandát přijme či nikoli. Opozice volby neuznala s odůvodněním, že volební kampaň nebyla svobodná, transparentní a demokratická. „Režim prostě poslance jmenoval,“ prohlásil zástupce hnutí Za svobodu Juras Hubarevič. Jmenována režimem do parlamentu byla podle opozičních komentátorů i disidentka Kanapacká, aby si Lukašenko vylepšil image u západních politiků.
Podle spolupředsedy křesťanských demokratů Vitala Rymaševského nejsou volby platné, protože účast voličů nedosahovala potřebných 50 procent. Podle oficiálních údajů přišlo k urnám přes 74 procent občanů s volebním právem.
Na rozdíl od minulého hlasování běloruská opozice letošní parlamentní volby nebojkotovala. Rozhodla se naopak pro aktivní účast, aby rozšířila svou politickou základnu.
Dlouholetý běloruský vůdce Lukašenko je u moci od roku 1994, dva roky poté byli naposled do parlamentu zvoleni opoziční politici. Nyní má podle opozičních médií zájem na vylepšení své pověsti ve světě. Loni se mu podařilo dosáhnout zmírnění západních sankcí, zejména díky zprostředkování rozhovorů o skončení konfliktu na východě Ukrajiny.
