Maskovaní ozbrojenci přepadají uprchlické lodě a zabavují jim motory
NEBEZPEČNÁ CESTA DO EVROPY
Egejské moře mezi Tureckem a Řeckem nebrázdí jen gumové lodě plné uprchlíků, ale i rychlé motorové čluny osazené „maskovanými ozbrojenými muži“, kteří lodě s běženci přepadají. Útočníci uprchlíky obvykle buď odtáhnou zpět k tureckým břehům nebo jim aspoň seberou motory, aby nemohli pokračovat v cestě a nechávají je na otevřeném moři. Někdy jim gumové čluny i propichují.
Zoufalou situaci běženců ve východním Středomoří ve své nejnovější zprávě popisuje lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Ta v nedávné době zaznamenala hned osm incidentů, kdy se ke člunu plnému migrantů přiblížil jiný člun s ozbrojenými muži v kuklách. Útočníci na sobě podle svědků měli černé oblečení, které připomínalo uniformu, neměli ale něm ale žádné insignie.
„V první chvíli, když jsme viděli, jak se přibližují, jsme si mysleli, že nám jdou na pomoc,“ řekl HRW teprve sedmnáctiletý uprchlík z Afghánistánu jménem Ali. „Podle způsobu, jakým se chovali, jsme ale brzy poznali, že nám nepřišli na pomoc. Chovali se agresivně. Nevstoupili sice na palubu naší lodi, ale sebrali nám motor a následně odjeli pryč,“ dodal Ali.
Útočníci pak přepadli ještě tři další čluny, které se plavily opodál, dokud se i se zabavenými motory neobrátili a neodjeli směrem k Řecku. Ali nedokáže určit, jestli to byli Řekové. Ví jen to, že to nebyli Turci. „Mluvili jazykem, který neznáme, ale Turci to určitě nebyli – my Afghánci trochu turecky rozumíme, takže bychom to poznali,“ uvedl.
Zabavení motoru nebo vypuštění paliva podle HRW patří mezi vůbec nejoblíbenější způsob neznámých pašeráků, jak zabránit migrantům ve vstupu do Evropy. Aliho loď se takto prý několik hodin pohupovala bez motoru uprostřed moře, dokud ji nezachránili dobrovolníci ze Španělska, kteří zde působí.
‚Propíchli člun a dovnitř se začala valit voda‘
Mezi další metody útočníků potom patří propíchnutí gumového člunu uprchlíků nebo jeho zapřažení a odtažení zpět do tureckých vod. Obě tyto možnosti ostatně na vlastní kůži poznal sedmadvacetiletý Hassan.
Tomu nejprve útočníci přikázali, aby člun otočil a vrátil se směrem do Turecka. Jakmile se běženci přiblížili ke břehům, jeden z útočníků se nahnul a velkým nožem propíchl trup gumového člunu. Hned nato začala loď útočníků objíždět uprchlický člun kolem dokola, aby udělala vlny a voda se tak snáze dostala dovnitř. Vyděšení uprchlíci začali okamžitě ucpávat vzniklou dílu rukama a pomocí svých čepic začali nabírat vodu a vylévat ji ven. Jen zázrakem člun doplul až ke břehu a nikomu se nic nestalo.
Uprchlíci ve svých výpovědích uváděli, že rychlý motorový člun s útočníky byl téměř vždy spuštěn z paluby většího plavidla. Někteří dokonce uvádějí, že na těchto větších plavidlech zahlédli řecké vlajky. Tato tvrzení se nicméně nepodařilo ověřit.
Situace je ale komplikovaná i tak. Samotná řecká pobřežní stráž totiž přiznává, že se setkává s případy, kdy si obyčejní Řekové pořizují uniformy, které se podobají těm od pobřežní stráže a následně vyhrožují přijíždějícím uprchlíkům ve snaze sebrat jim jejich čluny a další vybavení. Řecké úřady už několik podvodných pohraničníků zadržely.
Human Rights Watch zároveň upozorňuje na skutečnost, že řečtí pohraničníci už podle dřívějších zpráv často vracejí migranty přes suchozemskou hranici do Turecka. Organizace požaduje okamžité zastavení podobných aktivit. „Stopnout tyto nebezpečné incidenty by měla být přednost pro řeckou pobřežní stráž a další represivní složky. Musí být zahájeno věrohodné vyšetřování, které určí, jestli nejsou příslušníci pohraniční stráže do podobných incidentů zapleteni,“ uvádí ve zprávě Eva Cossé, která HRW zastupuje v Řecku.
