Tůma: Zásah ČNB na koruně může skončit přijetím eura
ROZHOVOR
NOVÉ
1
Umím si představit dva scénáře ukončení zásahu České národní banky na koruně. Jeden by byl technicky hladší, ale je o společenském a politickém konsensu. Vstoupíte do předvstupního mechanismu pro přijetí eura v České republice. Kromě jedné hranice pro korunu dáte interval, ve kterém se koruna má pohybovat dál. Budete avizovat, že máte v plánu vstoupit do eurozóny. Pak do ní vstoupíte. Věřím, že trhy by to vzaly velmi klidně, říká v rozhovoru pro Roklen24 partner poradenské skupiny KPMG a bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Co si sám myslí o přijetí eura v ČR a kurzu koruny?
Roklen24: Pokračováním debat o euru v Česku byla schůzka v Lánech. Podle posledních průzkumů euro pod tlakem událostí v eurozóně nechce 85 procent české veřejnosti. Jak se Vy díváte na přijetí eura v ČR, jeho načasování a důvody, proč je česká veřejnost takto naladěna?
Já bych byl spíše na opačné straně spektra, méně rezervovaný, než před několika lety. Myslím, že je zde určitá posedlost nominálním kurzem a možná je i naše chyba – ekonomů a centrálních bankéřů – že dostatečně nevysvětlujeme: nominální kurz je jeden kanál zhodnocování a ten druhý je rozdíl v měrách inflace. Z dlouhodobého hlediska je jedno, jestli zhodnocuje kurz, nebo ten je fixní a budu mít mírně vyšší inflaci. Totéž pak platí pro debaty, zda kurz má být takový nebo makový, až budeme vstupovat do eurozóny – je to jedno, vývoj jde jedním nebo druhým kanálem.
V minulé dekádě, kdy jsme poměrně rychle doháněli vyspělé země, bylo fajn mít oba kanály. V našem případě to šlo spíše nominálním kurzem a proto možná jsme na něj tolik soustředěni. Tím, že dnes se dohánění zpomaluje – a jí nevěřím, že se vrátíme k tempům konvergence, která jsme dosahovali dříve – je ten kanál nominálního kurzu dnes méně potřeba. Nevidím moc prostor k tomu, že by kurz měl do budoucna dramaticky posilovat. Jestli před několika lety odhady růstu potenciálního produktu byly kolem 5 procent, teď jsou to 3 procenta? Tlak na zhodnocování koruny je daleko menší.
Roklen24: Jiří Rusnok nedávno prohlásil, že intervence ČNB mimo jiné zbořila mýtus o stabilní a pozvolna posilující měně a tím nahrála plánům na zavedení eura v ČR, pohledu veřejnosti na něj. Souhlasíte?
Já bych bezvýhradně souhlasil s druhou polovinou otázky. U mýtu je otázkou, zda jej odhalila intervence ČNB, nebo je to o tom, co říkáme k potenciálu české ekonomiky. Zajímavý bude samotný výstup z intervence. Trhy budou hledat nový rovnovážný kurz koruny k euru bez intervence a tam se případně ukáže, že potenciál ke zhodnocování koruny už není. Já si nemyslím, že je šance vrátit se k úrovním, kde jsme byli v roce 2008.
Roklen24: Jaký si tedy v této chvíli umíte představit scénář, jakým by Česká národní banka ze současného nastavení měnové politiky, tedy kurzového závazku na koruně vůči euru, mohla odcházet?
Scénáře vidím dva. Jeden by byl technicky hladší, ale je o společenském a politickém konsensu. Vstoupíte do předvstupního kurzového mechanismu ERM II pro přijetí eura v České republice. Kromě jedné hranice pro korunu dáte ještě interval, ve kterém se koruna má pohybovat dál a budete avizovat, že máte v plánu vstoupit do eurozóny. V takovém případě věřím, že trhy by to vzaly velmi klidně.
Druhý scénář je to, co je stále pravděpodobnější varianta. ČNB stále avizuje (konec zásahu na koruně) ve druhé polovině roku 2016. Bude se snažit řídit očekávání trhu a jednoho dne se sejde bankovní rada a řekne: domníváme se, že ekonomika je teď v takové kondici, že už podporu nepotřebuje. Pokud koruna trochu posílí, není to nic dramatického, co by v takové fází mělo ekonomiku zásadně poškodit. Zároveň předpokládám, že ČNB bude avizovat a na analýzách ukazovat, že k dramatičtějšímu posilování koruny nebude důvod. Proběhne test finančními trhy a uvidíme, kde kurz skončí. Já osobně si opravdu nemyslím, že by se koruna měla vracet zpátky někam k úrovní 25 korun k euru či silnějším.
Roklen24: Vraťme se k prvnímu scénáři – ukončení zásahu na koruně směrem přijetí eura. Začněme počítat: ČNB by opustila intervenční režim na koruně na konci roku 2016, oznámen by byl vstup do předvstupního mechanismu pro euro ERM II, ve které máme setrvat dva či více let. S přijetím eura bychom se tak sunuli do let 2019, 2018…
Řekněme, pokud bychom s tím takto technicky hráli, že ve druhé polovině roku 2016 ČNB oznámí: Od prvního ledna 2017 vstupujeme do ERM II, budeme udržovat nějaký toleranční interval pro korunu, v roce 2019 by přišlo po dvou letech v ERM II nějaké vyhodnocení a od 1. ledna 2020 by teoreticky mohlo nastat přijetí eura. Před mnoha lety jsem na podobnou otázku říkal: Vyberme si nějaké hezké datum daleko za horizontem běžného uvažování. V roce 2019 budeme mít 100 let české koruny, tak se s ní důstojně rozloučíme? Scénář, který je teoreticky možný.
