Co dál po brexitu? Evropští politici tajně vyjednávají o plánu B
Evropa se chystá na nejhorší
Představitelé zemí Evropské unie začali jednat o plánu B, který by nastal v případě, že by se Britové v nadcházejícím červnovém referendu rozhodli opustit evropský blok. S odvoláním na své zdroje z řad unijních politiků a diplomatů o tom informoval list Financial Times (FT). Podstatou plánu má být užší spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany.
Evropští lídři se podle FT budou snažit v případě brexitu o posílení „nevratnosti“ evropské integrace. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande údajně nyní neusilují ani tak o posilování eurozóny, ale spíše o hlubší integraci členských zemí v oblasti bezpečnosti a obrany. Výhodou toho podle nich je, že se do takové spolupráce mohou zapojit i země, které společnou evropskou měnu nepřijaly.
Prioritou tajných jednání, která se podle listu uskutečnila v minulých týdnech v Hannoveru, Římě či Bruselu, je nalezení účinné reakce na případný odchod Británie z EU, který by podle nich přinesl značné politické i hospodářské škody.
Podle politiků a vysoce postavených úředníků, kteří hovořili s FT, se chystá setkání hlav států a vlád EU bez Británie, kde by se mělo hovořit právě na téma budoucího vývoje po brexitu. Řádný summit evropské osmadvacítky je nyní plánován na 28. a 29. června.
„Každý řekne: ‚Je nám to líto, je to historická katastrofa, ale nyní musíme pokračovat.‘ A pak řeknou ‚Dobře, Davide (Camerone), nashledanou, protože teď se musíme sejít jako sedmadvacítka,‘“ řekl listu vysoce postavený diplomat zapojený do jednání.
Francouzi se podle FT obávají, že případný brexit bude mít vliv i na další země, které začnou uvažovat o odchodu z evropského bloku, i z toho, že bude větrem do plachet evropských nacionalistů, například francouzské Národní fronty (FN) Marine Le Penové. Budou prý proto chtít vyslat jasné poselství, že odchod Británie z EU bude velmi drahý.
„Snaha o minimalizaci nebo bagatelizování dopadů (brexitu) by Evropu ohrozila,“ uvedl francouzský diplomat. „Kdyby se brexit stal úspěchem, znamenalo by to konec EU,“ dodal další zdroj FT.
Berlín se ale naopak obává, že příliš tvrdý postoj vůči Británii by mohl v EU zapříčinit rozkol. Podle německého diplomata by bylo lepší, kdyby na negativní dopad brexitu na hospodářství upozornil spíše soukromý sektor než sami politici.
„Pokud k brexitu opravdu dojde, nebudou mít (členské země EU) jinou šanci, než se semknout. Nebo zůstanou rozdělení,“ řekl nejmenovaný unijní diplomat listu FT.