Pelikán zasáhl do války vědců. A přitížil univerzitě

Masarykova univerzita se při nákupu dvou magnetických rezonancí odvolávala na chybný znalecký posudek. Není tedy možné vyloučit, že investice byla o třicet milionů předražená, jak prohlašují kritici. S takovým tvrzením vstoupil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) do vědeckého sporu, při kterém se o cenu přístrojů pro brněnský ústav CEITEC hádají experti z různých zemí.

Reagoval tak na žádost kontrolního výboru sněmovny, který chtěl vědět, jestli byl posudek Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického vypracován podle zákona o znalcích. Ministerské stanovisko sepsal Poradní sbor pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, deník ECHO24.cz má dokument k dispozici. Ve válce vědců mění Pelikánova analýza výrazně poměr sil.

ČVUT bez důkazu

Masarykova univerzita koupila magnetické rezonance Magnetom Prisma 3T počátkem roku 2014 od firmy Siemens v jednacím řízení, tedy bez veřejné soutěže, za 102 milionů korun. Použití výjimky ze zákona o veřejných zakázkách zdůvodnila posudkem od ČVUT, podle kterého jde o unikátní přístroje, bez kterých se výzkum mozku v ústavu CEITEC neobejde. Cena neměla podle posudku překročit 130 milionů. Do značných detailů shodná stanoviska poslali do Brna i tři zahraniční experti Američan Essa Yacoub, Francouz Dominique Sappey-Marinier a Holanďan Alard Roebroeck.

Nákup se dočkal kritiky konkurentů Siemense v čele s Philipsem a GE, později se k ní přidali politici různých stran včetně Aleny Dernerové (Severočeši.cz), Jiřího Štětiny (Ǔsvit) a Petra Gazdíka (STAN). Během dvouletého sporu vzniky další posudky. Tuzemský expert Lubomír Poušek předložil podrobnou analýzu, podle které byly brněnské přístroje o 15-30 milionů dražší než stejné rezonance, které Siemens nabízel ve švédském Mölndalu. Stejně dopadlo srovnání s nákupem srovnatelného přístroje Magnetom Skyra v pražské Nemocnici Na Homolce. Další znalec Josef Kváča na žádost ministerstva školství potvrdil, že cena měla být nižší, souhlasil ovšem s názorem, že Magnetom Prisma je unikátní přístroj. Nakonec ještě přišel znalecký posudek žilinského Ústavu soudního inženýrství, který shrnul dosavadní zjištění s tím, že podpořil výsledky analýzy ČVUT.

Kontrolní výbor proto chtěl ověřit, jestli se dá klíčovému posudku z pražské techniky věřit a Pelikán dopisem z 5. listopadu odpověděl, že by to nedoporučoval. Posudek neodpovídá zákonu o znalcích především z toho důvodu, že jeho tvrzení nejde jakkoli ověřit. Není jasné, z jakých zdrojů pořídili znalci z ČVUT údaje o parametrech rezonancí různých výrobců, když prokazovali jedinečnost přístroje Siemens. Také nepopsali jediný nákup rezonancí Magnetom Prisma v cizině, ze kterého by mohli odvodit, že obvyklá cena za dvě rezonance dosahuje 130 milionů.

Pelikánův dokument tak zároveň zpochybnil posudky zahraničních expertů, které se od analýzy ČVUT neliší, i materiál žilinského ústavu, který se k pražské studii hlásí.

Čekání na Babiše

Kontrolní výbor zatím dobrozdání ministerstva spravedlnosti neprojednal, protože ještě čeká na výsledky kontroly, kterou u Auditního orgánu Ministerstva financí objednal bývalý ministr školství Marcel Chládek. Auditní orgán je v případu CEITEC klíčovou institucí, protože má nejvyšší dohled nad čerpáním eurodotací, ze kterých by se měly zaplatit i brněnské rezonance. Podle dostupných informací požádali Babišovi auditoři o další posudek jednoho z významných českých znalců zobrazovací techniky. Také nový expert má posoudit, jestli je Magnetom Prisma opravdu unikátní a jestli nešel pořídit za lepší cenu.

Pokud dá znalec za pravdu kritikům, pak bude jen těžko možné brněnský nákup proplatit. Kontrolní závěr pod autoritou ministerstva financí bude mít větší váhu, než posudek zpochybněný ministerstvem spravedlnosti. Pro Masarykovu univerzitu to může znamenat značnou pravděpodobnost, že Evropská komise nákup neproplatí.

Ještě vážnější dopad může mít brněnská historie pro celý dotační program na podporu výzkumu, ze kterého se v letech 2007-2013 rozdělilo 50 miliard korun. Všichni příjemci těchto dotací by se mohli připravit na mimořádný audit zaměřený na riziko obcházení zákona o veřejných zakázkách při nákupech vědeckých přístrojů. Zmíněné hrozby pominou, když naopak expert i Auditní orgán potvrdí, že Masarykova univerzita postupovala správně.

Přesný termín, kdy skončí audit ministerstva financí, zatím nebyl určen. „Mimořádné šetření nákupu dvou magnetických rezonancí Masarykovou univerzitou v současnosti probíhá. Předpokládáme, že k finalizaci šetření by mělo dojít do konce roku,“ uvedla jménem ministerstva Gabriela Štěpanyová.

S napětím čeká na výsledek i ministerstvo školství, které dosud nemohlo dotaci pro Masarykovu univerzitu schválit. „Výdaj by měl být schválen a nárokován u Evropské komise do konce roku,“ upozorňuje ministerstvo v oficiální odpovědi, že se čas k rozhodnutí krátí. Připouští ovšem, že je možné využít i náhradní termín do konce dubna 2016.